Kyjev – Novináři se v Kyjevě sešli se dvěma ruskými vojáky, kteří byli koncem minulého týdne zadrženi při bojové operaci v Donbasu. Seržant Alexandr Alexandrov a kapitán Jevgenij Jerofejev v krátkém rozhovoru odmítli odpovědět na otázku, zda skutečně jsou vojáky ruské armády. Ruské ministerstvo obrany už v pondělí připustilo, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale příslušníky ruské armády nebyli. O osudu obou vojáků hovořil během návštěvy v Praze i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Zadržené ruské vojáky ukázali novinářům, rozhodne o nich soud
Schůzce, kterou zprostředkovala ukrajinská tajná služba SBU, byli přítomni i zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, členové kontrolní mise Evropské unie a představitelé nevládní organizace Amnesty International. Jerofejev bez dalšího vysvětlení prohlásil, že jeho rodina a další příbuzní jsou v současné době nezvěstní.
Alexandrov a Jerofejev, kteří byli během potyčky s ukrajinskými vojáky zraněni, jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokovaných v povolžském městě Togliatti. Podle východoukrajinských separatistů jde o policisty. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Oba Rusové byli v pondělí převezeni do Kyjeva, kde se léčí ze střelných zranění. Jeden utrpěl průstřel ramene, druhý má zranění na noze. Podle ukrajinských médií by mohli být postaveni před soud a obviněni z terorismu. Spekuluje se rovněž o tom, že by je Kyjev mohl vyměnit za ukrajinskou letkyni Naděždu Savčenkovou vězněnou v Moskvě.
Zadržený ruský voják Jevgenij Jerofejev
K případu zadržených ruských vojáků se během brífinku se svým českým resortním kolegou Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) vyjádřil v Praze i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. „Oba jsou v Kyjevě, jsou v bezpečí a poskytli všechny možné důkazy, že patří k ruským pravidelným jednotkám a pocházejí ze speciální jednotky z Togliatti,“ uvedl ukrajinský ministr. Kyjev nabídl Červenému kříži a OBSE, aby je jejich zástupci navštívili a mohli se přesvědčit, že se s nimi dobře zachází. „O jejich osudu rozhodne příslušný ukrajinský soud,“ zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie.
K výzvám na výměnu vojáků za Savčenkovou, kterou ruské úřady obviňují, že se loni jako příslušnice dobrovolnického praporu podílela na zabití dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny a že nezákonně překročila ruské hranice, Klimkin poznamenal, že nejprve musí rozhodnout soud. „Teprve potom se bude rozhodovat o tom, jakým způsobem se vrátí do Ruska. Není to politické, ale právní rozhodnutí,“ podotkl.
GALERIE
videogallery_534268
Zaorálek v souvislosti s tím vyzval Rusko, aby si přestalo hrát na schovávanou a snažilo se pomoci konflikt na Ukrajině vyřešit. Pokud se Rusko do řešení nezapojí, nepodaří se podle něj minské dohody o příměří realizovat. „Pro mě je to jen důvod říct ruské straně: přestaňme si hrát a začněme dělat skutečně takové kroky, aby se odstranilo to, co způsobilo velmi vážný konflikt, který ohrožuje nás všechny,“ apeloval.
Zaorálek se zasazuje o podpis asociační dohody s Ukrajinou
Klimkin do Prahy přiletěl na krátkou návštěvu spolu se Zaorálkem z jednání šéfů diplomacií EU v Bruselu. Cílem jeho cesty bylo mimo jiné mluvit i s českými poslanci o asociační dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
GALERIE
Pavlo Klimkin zdroj: ČT24
Asociační dohoda je nástrojem, který má pomoci míru a stabilitě na Ukrajině, řekl po setkání s Klimkinem Zaorálek, který chce stejnými slovy dohodu obhajovat ve sněmovně při jejím schvalování. K tomu mělo dojít ve středu, nakonec se ale na program schůze nedostalo. Podle Klimkina je dohoda cestou k evropské budoucnosti Ukrajiny a prosazení reforem požadovaných EU.
Podle Zaorálka má Česko jednoznačný zájem na tom, aby Ukrajina byla politicky i ekonomicky stabilní zemí a skončilo tam násilí. Nástrojem k tomu je podle něho i asociační smlouva. Zaorálek připomněl své dřívější výzvy Rusku, aby skončilo s ovlivňováním situace na východě Ukrajiny.
Brífink Pavla Klimkina a Lubomíra Zaorálka
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) navrhoval, aby asociační dohoda byla zařazena na nynější sněmovní schůzi a poslanci ji schvalovali ve středu. Členové dolní komory za KSČM ale tento postup vetovali. Senát smlouvu schválil už na konci loňského roku, po souhlasu obou komor ji podepisuje prezident. Smlouvu už ratifikovaly na dvě desítky z 28 členských zemí EU. „Já jsem stál o to, aby v předvečer ratifikace měla veřejnost i poslanci možnost mluvit s ukrajinským ministrem, který je nejlépe schopen podat čerstvou informaci, třeba o takové věci, jako je postup reforem na Ukrajině,“ poznamenal Zaorálek.
„Asociační dohoda je cesta k evropským reformám na Ukrajině. Je to cesta k naší evropské budoucnosti,“ doplnil Klimkin. Ukrajina je podle něj plně odhodlána požadované reformy realizovat. Česku také poděkoval za jeho dosavadní politickou podporu i humanitární pomoc obyvatelům boji zdevastované Ukrajiny. „Dnes je symbolický den. Přiletěli jsme společně stejným letadlem v předvečer ratifikace asociační dohody mezi EU a Ukrajinou,“ prohlásil na brífinku na Zaorálkovu adresu Klimkin.
Smlouva o přidružení Ukrajiny, jejíž součástí je také dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost první den příštího roku. Dokument byl podepsán už loni, ale na nátlak Moskvy byla jeho platnost odložena. Rusko dalo několikrát najevo, že si přeje další odklad, případně změnu textu či připojení dodatků. V minulosti hrozilo, že po přidružení Ukrajiny k EU omezí přístup ukrajinských výrobků na ruské trhy. Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev ale v pondělí prohlásil, že Rusko už odklad platnosti smlouvy nepožaduje a že stačí využít čas, který je do konce roku k dispozici.
Kyjev požádal některé země EU o vyslání policistů
Ukrajinské ministerstvo vnitra požádalo některé evropské státy o povolání policistů, kteří by hlídkovali v ulicích ukrajinských měst. Hlídky posílené o zahraniční policisty by měly začít fungovat letos v létě. Pomoc by měla být povolána ze zemí, které jsou Ukrajině „mentálně a jazykově blízké“. Jde například o Polsko a Slovensko nebo o pobaltské země, kde žije stejně jako na Ukrajině silná ruská menšina.