Vyhozený ruský vicepremiér prý ze státního rozpočtu financoval opozici

Moskva – Sympatie vůči opozici a podezření z jejího tajného financování byly prý skutečnými důvody odchodu ruského vicepremiéra Vladislava Surkova z funkce. Naznačil to ruský list Vědomosti, který tak zpochybnil oficiální verzi, podle níž někdejší šedá eminence Kremlu minulou středu sama požádala o uvolnění z funkce, protože prezident Vladimir Putin údajně nebyl spokojen se způsobem, jakým Surkov plní jeho pokyny.

Vědomosti s odvoláním na osoby ze Surkovova okolí uvádějí, že někdejší hlavní Putinův politický stratég považoval mnohé prezidentovy příkazy za nerealizovatelné a z postu vicepremiéra prý odešel proto, že nechtěl sloužit jako „fackovací panák“. Kremlu prý ale hlavně byla trnem v oku podpora, kterou Surkov údajně poskytoval aktivistům protiputinovské opozice.

Zneuznaný vicepremiér měl mimo jiné na starosti financování vědeckého a výzkumného projektu Skolkovo, který má být ruskou variantou kalifornského Silicon Valley. Surkov podle Vědomostí povolal k přednáškám ve Skolkovu poslance Ilju Ponomarjova, který je jedním z hlavních kritiků Kremlu. Za cyklus přednášek mu prý zaplatil horentní sumu 750 000 dolarů (15 milionů korun), což v úřadu prezidenta vyvolalo pobouření a podezření ze skryté podpory opozice. Surkov navíc údajně prohlásil, že na protiputinovských protestech na moskevském Blatném náměstí se scházejí „ti nejlepší lidé“.

O podezření, že Surkov prostřednictvím skolkovského projektu tajně financoval opoziční akce, se zmiňuje i další vlivný ruský list Nězavisimaja gazeta. Dokonce napsal, že ruští vyšetřovatelé už v této kauze sbírají důkazy. „Hněv prvního muže ve státě (Putina) vyvolal fakt, že zatímco se prezident s pomocí silových struktur snaží opozici všemi silami potlačit, jeho stoupenec, který s ním spolupracoval deset let, tutéž samou opozici financuje - a ještě ze státního rozpočtu,“ cituje Nězavisimaja gazeta kremelský zdroj. Do věci se prý vložily i ruské tajné služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 10 mminutami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 1 hhodinou

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netnjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 3 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 4 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...