Brusel - Jedním z hlavních témat začínajícího summitu Evropské unie je český požadavek ohledně Lisabonské smlouvy. Výhrady k požadované výjimce České republiky vyjádřilo Slovensko a Maďarsko. Budapešť nechce, aby smlouva reformující EU platila za každou cenu. Maďarsko proto nevylučuje, že na dnes začínajícím unijním summitu zablokuje český požadavek ohledně Lisabonské smlouvy. Kromě možných ústupků, které unie Česku nabídne, se v Bruselu má jednat taky o otázkách snižování emisí skleníkových plynů, neformálně se nejspíš bude mluvit taky o tom, kdo by mohl v budoucnu být prezidentem Evropské unie.
Vyhoví unie Klausovi? Maďaři hrozí na summitu vetem.
Lisabonská smlouva a Česko jsou dnes v Bruselu ve středu pozornosti. Česko je totiž poslední zemí Evropské unie, která stále unijní reformní dokument neratifikovala. Český prezident dosud smlouvu nepodepsal, požaduje pro Česko výjimku o neprolomitelnosti Benešových dekretů. Lídři členských států dnes budou na summitu v Bruselu jednat o tom, zda mu vyhoví.
Český premiér Jan Fischer na schůzku veze ujištění, že pokud se sedmadvacítka shodne na výjimce z Listiny práv pro Českou republiku, prezident Klaus podepíše. Podle premiéra Jana Fischera je vše na dobré cestě k tomu, aby požadavek prezidenta Klause prošel. Švédsko, které Evropské radě předsedá, už znění dodatku zformulovalo.
GALERIE
videogallery_88068
Oč tu běží…
Na dnešní večeři lídrů má být domluvena trvalá výjimka z Listiny základních práv Evropské unie pro ČR.
Text má mít dva odstavce, které na Česko rozšíří už existující výjimku, kterou si dříve vyjednaly Polsko a Británie. V textu je zároveň zmíněn i závazek členských zemí unie, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude ukončena ještě letos.
Výjimka by měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.
Proti výjimce pro Čechy se ale dnes postavilo Maďarsko. Maďarský premiér Gordon Bajnai dnes před summitem nevyloučil, že Maďarsko český požadavek v Bruselu zablokuje.
Gordon Bajnai, maďarský premiér:
„Výjimku v současné době považujeme za nebezpečnou, a proto budeme proti. Jsme pro pokračování Lisabonské smlouvy tak, jak vypadá dnes, protože to je v zájmu Evropy. Vytahování nových témat Evropu ohrožuje.“
„Benešovy dekrety by neměly být zmíněné, to je pro Maďarsko neprůchozí. Jinak máme porozumění pro zvláštní požadavky kterékoli země, ale Maďarsko Lisabonskou smlouvu ratifikovalo jako první - v prosinci 2007. Už skoro dva roky čekáme na ostatní, jsme už trochu netrpěliví,“ naznačil také maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.
Slovensko o výjimku usilovat nebude
Podobný dodatek, jaký si přeje Václav Klaus, chtělo i Slovensko, které už ale smlouvu podepsalo. Slovensko nicméně nakonec nebude o výjimku usilovat, uvedl dnes slovenský premiér Robert Fico. Bratislava chce ale do závěrů summitu prosadit formulaci, že není třeba se obávat kvůli takzvaným Benešovým dekretům.
Robert Fico, slovenský premiér:
„My chceme, aby se v závěrech objevila část, která bude formulovat jasný vztah charty k Benešovým dekretům… Bude to jakési výkladové pravidlo, které, jasně všemi 27 státy odsouhlasené, bude hovořit o tom, že tu není žádný vztah mezi domácím právem, mezi takovými rozhodnutími z minulosti a chartou, která jde jen do budoucnosti.“
Podle českého premiéra Jana Fischera ale zatím v Bruselu Slováci ani Maďaři oficiálně s žádnými výhradami k případné české výjimce nepřišli.
Také sudetští Němci žádají staronovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby výjimku z Listiny základních práv odmítla. Kritika i podpora na adresu českého prezidenta se ale ozývá i z europarlamentu. „Žádám vás, abyste tomu, kdo neumí prohrávat a pohrdá českými zákony, nevycházeli vstříc. To by bylo příliš vstřícné vůči tomuto potížistovi. Čeští občané si zaslouží něco lepšího,“ vyzývala kancléřku německá europoslankyně Rebecca Harmsová.
V jakémkoli případě se musí počkat na verdikt Ústavního soudu
Unie by nakonec Praze mohla vyjít vstříc. Bez smlouvy se totiž řada věcí zkomplikuje. Například na konci října vyprší funkční období současné Evropské komise. Pomoci by mohlo taky ujištění premiéra, že tato prezidentova podmínka je jeho poslední. Pokud by prezident dostal, co požaduje, podepsat Lisabonskou smlouvu může až po rozhodnutí Ústavního soudu. Verdikt nad stížností skupiny senátorů by měl padnout v úterý.
Klima a unijní prezident - i o tom se bude v Bruselu mluvit
Na dnešním unijním summitu, který bude zahájen večer slavnostní večeří, se budou lídři členských států bavit i o dalších ožehavých tématech. Jednat se bude například o klimatických změnách a případné finanční pomoci rozvíjejícím se ekonomikám kvůli snižování emisí skleníkových plynů. Státy unie se mají dohodnout, kolik peněz rozvojovým zemím dají a podle jakého klíče finance rozdělí.
Devět nových členských států EU, mezi nimiž je i Česko, ale současný plán unie pro boj s klimatickými změnami odmítá. Nelíbí se jim především způsob financování, jaký navrhuje švédské předsednictví. To chce, aby členské státy přispívaly podle výše HDP. V Bruselu tak zřejmě proběhnou o této otázce velmi tvrdá jednání.
Kromě toho se budou politici neoficiálně bavit také o případném kandidátovi na takzvaného unijního prezidenta. Spekuluje se, že by se jím mohl stát britský expremiér Tony Blair. Lídři budou ale zřejmě skloňovat i další jména.
GALERIE
Gordon Bajnai