Vyhostíme až 80 tisíc migrantů, oznámilo Švédsko

Švédsko vyhostí až 80 tisíc migrantů, kteří do země přišli v loňském roce. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl. Vláda už pověřila policii a imigrační úřad, aby důsledně dohlédly na jejich dobrovolný odchod nebo vyhoštění. Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k nejčastějším cílům běženců.

Loni požádalo o azyl ve Švédsku 163 tisíc migrantů, což je v přepočtu na obyvatele nejvyšší číslo v Evropě. Donedávna jedna z nejvstřícnějších zemí vůči migrantům nyní oznámila, že se chystá desetitisíce migrantů vyhostit. „Mluvíme o počtu 60 tisíc, ale mohl by se vyšplhat až na 80 tisíc,“ citovala Ygemana švédská média.

Ministr ale později na Twitteru uvedl, že nechce spekulovat, kolik lidí má šanci dostat azyl, s tím, že rozhodnutí je na úřadech a soudech.

Ty, kteří neodjedou dobrovolně, chce Ygeman deportovat pomocí charterových letů, což může trvat až několik let. Podle novináře Carla Rüstera se už zrychlilo azylové řízení a probíhají jednání o repatriaci migrantů s Afghánistánem a Marokem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle švédského premiéra Stefana Löfvena je současná situace v zemi neudržitelná. Stockholm už proto zavedl kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol. Premiér také prohlásil, že pokud země EU do dvou měsíců nenajdou společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí rozpad osmadvacítky.

Nedávno vyšlo najevo, že Švédové zamlčovali sexuální útoky migrantů na mladé dívky podobné těm, které se odehrály o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých německých městech.

Švédská policie žádá v souvislosti s migrační krizí o posily. Na začátku týdne byl také ve městě Molndal v blízkosti Göteborgu zatčen patnáctiletý žadatel o azyl poté, co byla ubodána 22letá zaměstnankyně zdejšího azylového centra. „Doufám, že se nerozšíří obavy z toho, že přibude podobných případů, když se Švédsko rozhodlo přijímat nezletilé uprchlíky bez doprovodu,“ uvedl Löfven.

Dánové budou migrantům zabavovat cennosti

Vůči běžencům přitvrzují rovněž další skandinávské státy. Dánští poslanci tento týden odsouhlasili zákon, podle něhož úřady budou moci žadatelům o azyl vzít cennosti a hotovost ve výši 36 tisíc korun kvůli spoluúčasti na financování péče. Návrh kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel. Ozývaly se hlasy, že se Dánové k migrantům chovají jako nacisté k židům během holocaustu.

Limity se snaží nastavit i Německo. „Musíme najít nějaký kompromis, rovnováhu. Nebuďme příliš rychle pesimističtí. Pořád věřím, že to můžeme zvládnout. Samozřejmě musíme razantně snížit počet uprchlíků a taky na tom už pracujeme, ale těm, kteří se už do Německa dostali, musíme ukázat, že jsme zemí, kde je místo i pro ostatní,“ míní kancléřka Angela Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Obavy spolustraníků Merkelové z křesťansko-demokratické unie ale sílí. Podle šéfa CSU a premiéra bavorské vlády Horsta Seehofera může pokračování této politiky stát Merkelovou místo a taky zhoršit celou situaci v zemi. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost je integrovat, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ konstatoval Seehofer.

Z Německa už někteří žadatelé o azyl odletěli zpět do vlasti poté, co se jejich sny o lepším životě rozplynuly. „Mému manželovi se líbila myšlenka, že se tam vydáme. Viděl ostatní a chtěl se přidat. Ale situace tam je o hodně horší. Byli jsme tam zhruba tři měsíce a nedostali jsme nic. Jen málo špatného jídla. Dávali nám trochu chleba, sýr a kus okurky. Kdo by mohl přežít mrazivou zimu s takovým málem? Naše děti brečely hlady,“ podotkla žena, která se vrátila do Kurdistánu.

Bohužel jsem neviděl to, o čem jsem snil, že uvidím. Šel jsem tam za lepším životem, místo toho jsem ho ztratil. Trpěl jsem nedostatkem, tak jsem se rozhodl vrátit zpátky. Lidská práva v Evropě, tak jak o nich mluví světové organizace, neexistují.
Kurd
který opustil Německo

I přes chladné počasí mezitím stále míří na starý kontinent další a další uprchlíci. Podle OSN jich do Řecka dorazilo od začátku roku 46 tisíc – asi dvě stě z nich zemřelo.

Evropská komise ve středu zveřejnila zprávu, v níž kritizuje Řecko za to, že nedostatečně chrání hranici Schengenu. Mluvčí vlády v Aténách to označila za nekonstruktivní přístup a připomněla, že EU slíbila přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, kteří jsou již v Řecku a v Itálii. Zatím si ale členské státy EU rozebraly pouhých pár stovek běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentury nejprve psaly, že důvodem byly drony mexických drogových kartelů, a později, že jím byl plán americké armády testovat laser k jejich sestřelování. Bílý dům byl dle agentury Reuters uzavřením letiště překvapen.
14:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

Krach jednání s Íránem může vést k dalšímu úderu, naznačil Trump

Prezident Spojených států Donald Trump podporuje další jednání s Íránem o jaderné dohodě, zároveň naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu. Trump to napsal na své síti Truth Social po středeční odpolední schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. S tím hovořil také o situaci v palestinském Pásmu Gazy, kde podle amerického prezidenta nastal obrovský pokrok.
20:40Aktualizovánopřed 47 mminutami

Varovný signál pro Česko, říká publicista k dění na Slovensku

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.
před 1 hhodinou

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
17:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 4 hhodinami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Po celé zemi budou dalších sedm dní vlajky na půl žerdi na uctění památky obětí.
03:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do muniční iniciativy je třeba sehnat 3,6 miliardy eur, uvedl zdroj z NATO

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.
před 5 hhodinami

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...