Damašek/Jeruzalém - Při výbuchu bomby přišel v úterý v Damašku o život velitel vojenského křídla libanonského šíitského Hizballáhu a jeden z nejhledanějších teroristů světa Imád Mugníja. O jeho smrti dnes informoval Hizballáh, který kvůli tomu vysílání své televize přerušil veršemi koránu. Mugníjovu smrt připsal Izraeli, jehož vláda jakýkoliv podíl na Mugníjově zabití popřela.
„Imád Mugníja naplnil život svatou válkou, obětováním a úspěchy a zemřel rukou sionistů,“ uvádí se v prohlášení Hizballáhu. Tato organizace je hlavní silou libanonské opozice, která už několik měsíců bojkotuje práci parlamentu, a blokuje tím volbu nového prezidenta. Stojí za ním Sýrie a také šíitský Írán.
Také Írán obvinil z Mugníjovy smrti svého úhlavního nepřítele Izrael. Útok na Mugníju odsoudil mluvčí teheránského ministerstva zahraničí Muhammad Alí Husajní, citovaný agenturou IRNA, jako „akt organizovaného státního terorismu“. Mugníjův život bude podle Husajního představovat „zlatou stránku v lidovém boji proti sionistickým agresorům a okupantům“. Za teroristický akt označila Mugníjovo zabití Sýrie. V první oficiální reakci její ministr zahraničí Basám Abdal Madžíd útok odsoudil a řekl, že bylo zahájeno vyšetřování s cílem zjistit, kdo nastražil do Mugníjova auta nálož.
Hizballáh oznámil, že Mugníjův pohřeb se bude konat ve čtvrtek, tedy v den, kdy vládní většina svolala do Bejrútu manifestaci k 3. výročí zavraždění bývalého premiéra Rafíka Harírího. Část Libanonců jeho smrt připisuje Sýrii. V Bejrútu panuje už nyní značné napětí.
Úřad izraelského premiéra Ehuda Olmerta jakoukoli účast Izraele na Mugníjově smrti popřel. „Odmítáme veškeré pokusy teroristických kruhů připsat Izraeli účast v tomto incidentu,“ uvádí se v prohlášení vydaném úřadem předsedy vlády.
Zprávu o zabití Mugníji uvítaly Spojené státy. V roce 2001 ho zařadil americký Federální úřad pro vyšetřování na seznam 22 nejhledanějších teroristů a za informace vedoucí k jeho zatčení a usvědčení vypsal odměnu ve výši pěti milionů dolarů.
„Svět je lepším místem bez tohoto muže. Byl to chladnokrevný zabiják, hromadný vrah a terorista, odpovědný za ztrátu bezpočtu lidských životů,“ citovaly agentury vyjádření mluvčího amerického ministerstva zahraničí Seana McCormacka. Mugníja měl podle USA podíl na řadě teroristických akcí proti americkým cílům ve světě v 80.letech i koncem 90.let.
Poslanec a bývalý velitel zpravodajské služby Mossad Danny Jatom v soukromé reakci označil Mugníju „za nejnebezpečnějšího a nejkrutějšího z teroristů“. „Jeho smrt je velký úspěch svobodného světa v boji proti teroristickým organizacím. Díky této akci víme, že nikdo z teroristů není v bezpečí,“ citovala Jatoma stanice BBC. Ministr životního prostředí Gideon Ezra řekl, že i když se neví, kdo Mugníju zlikvidoval, „měl by být požehnán“.
Syrská vláda zprávu o Mugníjovi nekomentovala. Státní syrská televize pouze informovala o pumovém útoku v Damašku s tím, že akci nepřežil jeden člověk. Bomba vybuchla v bohaté čtvrti syrské metropole v úterý po desáté hodině večer. K místu se začali okamžitě sbíhat lidé, někteří v pyžamech. Viděli z dějiště odnášet zakryté tělo. Policie místo okamžitě uzavřela, nikoho do blízkosti dosud nepouští.
Hizballáh patří ke skupinám bojujícím proti Izraeli. V roce 2006 proti židovskému státu vedl více než měsíční válku, kterou Izrael přesvědčivě nevyhrál. V Damašku sídlí exilové vedení palestinské radikální skupiny Hamas, jejímž programem je rovněž boj proti Izraeli. Její mluvčí Samí Zuhrí označil Mugníjovu smrt za „zločin“. Útok odsoudil a řekl, „že muslimové musejí povstat proti sionistickému ďáblu, který má podporu Američanů“.
Mugníja, jemuž by letos bylo zřejmě 46 let, sice patřil k nejvyšším členům Hizballáhu a byl aktivní v době libanonské občanské války, ale Hizballáh o něm povětšinou mlčel. Dnešní oznámení jeho smrti je po 15 letech první zpráva o Mugníjovi ze zdrojů této strany.
Podle izraelských zdrojů se musel Mugníja skrývat a žil střídavě v Libanonu, Sýrii a Íránu. Na veřejnosti byl naposledy viděn v prosinci 1994, kdy byl při pumovém útoku v Bejrútu zabit jeho bratr. V roce 2006 se údajně v Damašku sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.
Mugníja se v roce 2001 ocitl na seznamu 22 nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování. USA vypsaly za jeho dopadení odměnu ve výši pěti milionů dolarů. Na seznam hledaných osob jej zařadily rovněž Izrael a Evropská unie.
Jeho jméno se objevilo i v souvislosti s teroristickými útoky na USA ze září 2001. Izraelská rozvědka tohoto Libanonce považuje za génia terorismu, vedle něhož se šéf al-Káidy Usáma bin Ládin jeví jako školák. Mugníja prý změnil svou totožnost pomocí plastické operace.
