Na Slovensku se v posledních týdnech diskutuje o tom, jak by měla vypadat budoucnost Tatranského národního parku (TANAP). Mluví se zejména o rovnováze mezi potřebami turistiky a ochranou přírody. Na skutečnost, že národní park nemá jasně daná pravidla rozvoje, upozornila diskuze o návrhu nového územního plánu pro Štrbské Pleso.
Vše pro turisty, nebo ochrana přírody především? Slovensko řeší, co dál s Tatrami
S návrhem změn územního plánu přišla na jaře obec Štrba, pod kterou osada Štrbské Pleso spadá. „Počítal s tím, že by v budoucnu mohlo v lokalitě Štrbského Plesa dojít k další výstavbě, že by tam mohl třeba vzniknout pětisetmístný parkovací dům v lokalitě vzácného rašeliniště, lanovka napříč vzácnou osadou od stanice elektrické železnice až do areálu FIS ke skokanským můstkům či sjezdovka u bývalé léčebny Helios,“ přiblížil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.
Kvůli nesouhlasným připomínkám obec návrh zredukovala, celý proces však ještě není u konce. „Podle starosty už ale žádný ,nájezdʼ developerů nehrozí a plánují se jen stavby veřejně prospěšné, jako jsou třeba toalety nebo vodojem,“ dodává zpravodaj ČT.
Obec chce obnovit „Andělovu sjezdovku“
Už schválený územní plán z roku 2018 však počítá například s obnovou takzvané Andělovy sjezdovky, známé z filmu Anděl na horách, nebo s obnovou hotelu Detvan. Schéma původně navrhovaných změn i změn schválených v roce 2018 nabízí například web Aktuality.sk.
Aktivisté z organizace My jsme les, pod jejichž internetovou výzvu se podepsalo osmdesát tisíc lidí, požadují úplné zastavení jednání o jakýchkoliv změnách do doby, než bude hotová zonace národního parku a ke zdrženlivosti vyzývá i ministerstvo životního prostředí. Obec Štrba si ale stěžuje, že potřebuje řešit některé akutní problémy, například parkování.
V poslední době to není poprvé, kdy rozvoj Štrbského Plesa vzbudil diskuzi. U tamního jezera vyrůstá od loňského podzimu vyhlídková věž, která změní panorama místa a která také vzbudila odpor části veřejnosti.
Co Tatry ještě unesou?
Diskuze o územním plánu obce Štrba ukazuje podle odborníků na obecný problém Vysokých Tater, a sice že nejcennější slovenská přírodní lokalita nemá jasně daná pravidla rozvoje. Samospráva, investoři i aktivisté se tak shodují, že Tatry potřebují celonárodní diskuzi odborníků z různých oblastí o tom, co národní park ještě unese a jak by se měl rozvíjet dál.
„Není to jen diskuze o zonaci, ale TANAP potřebuje vyřešit i to, kolik lidí do něho ještě může přijet, jaké typy aktivit jim nabídnout či kde tyto lidi ubytovat,“ uzavírá zpravodaj ČT Obrovský.
Správa národního parku nedávno oznámila, že zaznamenala dosud nejvyšší denní bilanci návštěvníků, a to třicet tisíc. Podle hoteliérů a chatařů je sice sezona o něco slabší než loni, i tak ale média letos referují o plných Tatrách, frontách na lanovky a problémech s parkováním.