Vondra: Zemanovy výroky o Ukrajině jsou v podstatě tragické

Praha - Severoatlantická aliance není připravená v nejbližší době přijmout Ukrajinu a ani Kyjev na členství nyní nemá. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) s tím, že to ovšem neznamená, že by český prezident měl vést „hraběcí rady“. Miloš Zeman již předtím prohlásil, že se členstvím Ukrajiny v NATO nesouhlasí. Vondra považuje jeho výroky za neprofesionální a svým způsobem tragické. Naopak podle prvního místopředsedy KSČM Petra Šimůnka má Zeman jako politik na podobné výroky právo.

Podle Vondry není Ukrajina v této chvíli na členství v NATO připravená. „Ukrajina na to není připravená technicky, z hlediska své struktury obrany,“ konstatoval Vondra. Zemanovy výroky považuje i přesto za nešťastné, velmi neprofesionální a svým způsobem tragické.  

„Zeman je český prezident a naše republika se v minulém století dvakrát ocitla v situaci, kdy o ní rozhodovali jiní – vždycky špatně. Poprvé to byl Mnichov, podruhé Jalta,“ připomněl Vondra. Nezajímat se o to, co chce sama Ukrajina, by podle bývalého šéfa české obrany nemělo být prezidentovi vlastní. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Reakce na Zemanovy výroky o Ukrajině a NATO
Zdroj: ČT24

První místopředseda KSČM se domnívá, že by si Ukrajinci o své budoucnosti měli rozhodnout v referendu sami. „Pevně věřím, že se rozhodnou nebýt součástí NATO. Nerad vidím jakoukoli zemi v tomto paktu,“ uvedl Petr Šimůnek v Událostech, komentářích.

Prezident je podle něj politik a je tu od toho, aby vyjadřoval své názory. Šimůnek se obává, že média budou masírovat Ukrajince, aby hlasovali pro vstup. „Čistotu v rozhodování Ukrajinského lidu nevidím,“ podotkl. 

Reakce předních českých politiků

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí:

"Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by
si měly vybrat. Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny."

Andrej Babiš, ministr financí:

„Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“

Zeman si myslí, že by Ukrajina měla zůstat neutrální a následovat koncept tzv. „finlandizace“. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tím má prezident na mysli pomyslný most mezi dvěma sférami vlivu. Historicky se přitom daný termín chápe spíše jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.

Vondra by takový termín nevyužil. „Je typický pro nějaké období v historii, které dávno skončilo, znamenalo velice omezenou suverenitu,“ konstatoval s tím, že Finové si finlandizaci vybojovali, zatímco Češi to po Jaltě vzdali a zvolili si komunisty. Zeman by si měl podle Vondry s ukrajinským prezidentem popovídat o podobných tématech mezi čtyřma očima, a ne mu něco vzkazovat z Kazachstánu.    

Jan Schneider, bezpečnostní analytik: "Problém je s definicí finlandizace, ten pojem měl taky svůj vývoj. Je to poměrně zavádějící, nevím, co tím (Zeman) sleduje. Možná chtěl naznačit, že by Ukrajina měla vzít v potaz nejen svá práva, ale i důsledky svých kroků – to znamená, že žijeme v Evropě, máme své sousedy, a samozřejmě pokud se stát pro nějakou cestu rozhodne, má to své důsledky, které je třeba zvažovat. Finlandizace se vyvíjela od omezené suverenity až po velmi výhodný vztah spolupráce. 

Michael Romancov, politický geograf: „Ukrajina je neutrální stát, tento status byl ale porušen ruskou agresí vůči Krymu a tím, co se děje na východní Ukrajině. To znamená, že Ukrajinu nemůžete k něčemu nutit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.
08:41Aktualizovánopřed 16 mminutami

Při střelbě na základní škole v Turecku zemřeli tři žáci a učitel, píše AFP

Čtyři lidé zemřeli a dvacet dalších bylo ve středu zraněno při střelbě na základní škole v jihoturecké provincii Kahramanmaraş, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Útočníkem byl dle místních médií žák této školy. Mezi oběťmi je i učitel. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne. V úterý bývalý student zranil šestnáct lidí a pak spáchal sebevraždu.
13:59Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trumpova administrativa žádá o zrušení rozsudků pro vůdce útoku na Kapitol

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).
před 1 hhodinou

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 3 hhodinami

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...