Káhira – Egypťané se rozhodují, kdo bude nástupcem svrženého prezidenta Husního Mubaraka. Konzervativní islamista, nebo bývalý voják? V druhém kole se o prezidentské křeslo střetnou kandidát Muslimského bratrstva Muhammad Mursí a poslední premiér starého režimu Ahmad Šafík. Volby se přitom konají v době, kdy má civilní vláda nejistou budoucnost. Ústavní soud nařídil rozpuštění nového parlamentu a země ještě nemá ani novou ústavu. Volit se bude do neděle, první výsledky by mohly být známy v pondělí, oficiální pak ve čtvrtek.
Přestože se během dne před některými volebními místnostmi tvořily fronty, je podle BBC zájem voličů menší než v prvním - květnovém - kole. Někteří Egypťané chtějí hlasování bojkotovat nebo odevzdat neplatné lístky, protože nejsou schopni rozhodnout se pro žádného z kandidátů. Role prezidenta totiž v současné atmosféře v zemi ztrácí na váze. Parlamentní funkce si nejspíš přebere armáda. Armáda by také měla sepisovat ústavu. Proto se stále častěji hovoří o plíživému návratu ke starým pořádkům.
Mohamed Šábán, obyvatel Alexandrie
„Nechci ani jednoho. Když Mursí vyhraje, nastanou problémy, a když zvítězí Šafík, přijde další revoluce. Proto nejdu volit.“
Mohamed Abdel Barí, obyvatel Alexandrie
„Šel jsem radši na pláž, protože v prvním kole jsem volil Hamdína Sabbáhího. Nechci hlasovat ani pro kandidáta muslimského bratrstva Muhammada Mursího, ani pro Ahmeda Šafíka.“
Dnes i v neděli se má hlasovat do 20:00 středoevropského času, ale očekává se, že po oba dny bude hlasování prodlouženo. K zabezpečení 13 tisíc volebních místností bylo do služby povoláno 400 tisíc vojáků a policistů.
Kdo bude egyptským prezidentem – maršál nebo islamista?
Dnes se rozhoduje mezi vítězi prvního kola z 23. a 24. května, tedy mezi kandidátem kdysi zakázaného islamistického hnutí Muslimské bratrstvo Muhammadem Mursím a posledním premiérem starého režimu Ahmadem Šafíkem.
Šafík měl přitom ještě do čtvrtka účast ve volbách nejistou. Soud totiž rozhodoval o zákonu, který zakazoval prezidentskou kandidaturu lidem spjatým s Mubarakovým režimem. Soud ale nakonec předpis zamítl, a Šafík se tak může druhého kola zúčastnit.
Raymond Boulos, egyptský volič:
„Lidé, kteří udělali loňskou revoluci, jsou teď mezi starým režimem a islamisty a nechtějí ani jedno.“
Expremiér se může ve volbách spolehnout na podporu podnikatelů, kteří za dřívějšího režimu prosperovali, ale také křesťanů, kteří se obávají vlády islamistů. Podpořit by ho mohli taktéž voliči, kteří si přejí konec nepokojů. Proti jsou naopak ti, kteří se nemohou smířit s tím, že byl Šafík Mubarakovým ministrem, a nakrátko dokonce i premiérem. Za Mursím naopak stojí ultrakonzervativní salafisté i ti, kteří chtějí zajistit předání moci.
Vládnoucí armáda slíbila, že moc novému prezidentovi předá do 1. července. Situace v Egyptě je teď ovšem nejistá, protože se po nařízení soudu rozpadá parlament a budou zřejmě nové volby. Proti rozhodnutí soudu rozpustit parlament protestují mnozí Egypťané, kteří se obávají, že armáda se chce nadále udržet u moci.
Analytici upozorňují na to, že v současném legislativním vakuu spadnou vítězi prezidentských voleb do klína četné pravomoci, protože o všech závažných otázkách bude
prezident jednat přímo s Nejvyšší radou ozbrojených sil (SCAF), která Egyptu vládne od Mubarakova svržení. Tento stav potrvá pravděpodobně do příštích parlamentních voleb a do té doby, než bude sepsána nová ústava.
Muhammad Mursí (60) - šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou loni v dubnu založilo islamistické Muslimské bratrstvo. V hlasování nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála strana jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů. Studoval a pracoval v USA. V 80. letech se vrátil zpátky do Egypta. Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu.
Ahmad Šafík (70) - letecký maršál a poslední Mubarakův premiér (od ledna do března 2011). Káhirský rodák vstoupil ve svých 20 letech v roce 1961 do egyptského letectva, kde to dotáhl až na velitele leteckých sil (1996-2002) s hodností leteckého maršála. Poté působil až do loňska jako ministr civilního letectví.
