Volby do EP mohou být v Maďarsku úspěchem radikální pravice

Budapešť - Nadcházející volby do Evropského parlamentu mají v Maďarsku pro mnohé hořkou příchuť. Zejména pak pro vládnoucí socialisty, kterým předvolební průzkumy předpovídají zdrcující porážku. Země se zmítá v ekonomické i politické krizi a lidé jsou nespokojení. A to je voda na mlýn extrémní pravici, která ohlašuje svůj politický nástup.

Když 15. března startovalo v Maďarsku krajně pravicové hnutí Jobbik svoji kampaň před volbami do Evropského parlamentu, málokdo to bral vážně. Dnes je situace úplně jiná - protižidovská a protiromská hesla Jobbiku, ale i velkolepé přehlídky Maďarské gardy si získávají u veřejnosti stále větší podporu. Politologové varují, že v budoucích volbách může nesnášenlivost a rasismus sehrát velmi významnou úlohu.

„Není vyloučeno, že nezískají jenom jeden, ale hned dva parlamentní mandáty. Ovšem to, že se do Evropského parlamentu dostanou, je při účasti pod 50 procent téměř jisté,“ říká Péter Krško, analytik Political Capital.

2 minuty
Reportáž Ladislava Kerekeše
Zdroj: ČT24

Na situaci reagují i nejsilnější strany

Na nárůst Jobbiku reagovaly už i nejsilnější strany. Maďarští socialisté antikampaní, která má přesvědčit lidi, aby nevolili pravici. Opoziční Fidesz pod vlivem bývalého premiéra Viktora Orbána se však popularity extrémní pravice neobává.

„Radikalismus v Maďarsku neživí nějaká ideologie, ale zloba, vášně, chudoba a bezvýchodnost. Ovšem pokud tu budeme mít vládu, která z Maďarska opět udělá úspěšnou zemi, dá práci a možnost na zvýšení životní úrovně i chudším lidem, tak ten prostor pro radikální síly výrazně zmenší,“ domnívá se Orbán.

I když nejsou pro Maďarsko v tuto chvíli evropská témata prioritou, očekává se u voleb 7. června vysoká účast. Podle odhadů by to mohlo být až 50 procent. Volby by totiž měly mít velký vnitropolitický význam, protože mohou předznamenat výsledek parlamentních voleb v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 4 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...