Hirošima – Vnuk bývalého amrického prezidenta Harryho Trumana Clifton Truman navštívil Hirošimu. Jeho děd coby 33. prezident Spojených států posvětil v roce 1945 svržení dvou atomových bomb na Japonsko. První jaderná bomba dopadla na Hirošimu 6. srpna 1945, druhá pak na Nagasaki o tři dny později.
Clifton Turman v Hirošimě navštívil Park míru, kde uctil památku obětí výbuchu atomové bomby nad městem položením věnce. „Tento památník říká všem, aby ctili památku mrtvých, nezapomínali a ujistili se, že už nikdy nedopustíme, aby se to opakovalo,“ prohlásil Clifton Truman.
Truman se setkal s pamětníky výbuchu
Krom toho se Truman setkal také se zástupci města a s těmi, kteří výbuch atomové bomby přežili. Jedním z nich byl i Masahiro Sasaki. Ten výbuch bomby přežil, jeho bratr, kterému byly v době svržení atomovky pouhé dva roky, takové štěstí neměl. Samotný výbuch sice přežil, avšak zemřel o deset let později na leukémii. Právě zvýšený výskyt nádorových onemocnění mohl být podle vědců důsledkem vystavení lidí radioaktivnímu záření. Názory na to, kolik Japonců podobná onemocnění připravila o život, se různí. Některé odhady uvádí, že do roku 1950 zemřelo na následky ozáření až 200 tisíc lidí.
Atomová bomba zabila v Hirošimě v den výbuchu nebo bezprostředně po něm nejméně 140 tisíc lidí. Dalších 70 tisíc lidí zemřelo v Nagasaki. Atomová bomba svržená na Hirošimu nesla poetický název Little Boy (Chlapeček). Její síla ovšem byla ničivá. Při výbuchu dosáhla síly 12 až 20 kilotun dynamitu a byla dokonce silnější než Fat Man (Silný muž), který o tři dny později zpustošil Nagasaki. Kvůli ohromující záři, která explozi provázela, také získala tato hrozivá zbraň v japonštině své jméno - pikadon, jež doslova znamená záblesk-bum. Přeživší očití svědkové hovoří o tom, že se na obloze znenadání objevilo druhé Slunce.
Nutnost, nebo jen politika?
Názory na použití atomové bomby na Japonsko se různí. Zastánci zásahu tvrdí, že svržení dvou ničivých pum pomohlo ukončit válku, která by si jinak vyžádala další tisíce obětí. Faktem je, že fanatismus, se kterým se japonští vojáci hrnuli do boje, si vyžádal mnoho obětí, jak na straně spojenců, tak na straně Japonců samotných. Japonští vojáci se neváhali zapojovat ani do sebevražedných misí. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250 tisíc mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Japonsko nakonec oznámilo bezpodmínečnou kapitulaci 15. srpna 1945, oficiálně podepsána pak byla 2. září 1945.
Kritici svržení atomových pum naopak poukazují na to, že v době nasazení těchto ničivých zbraní bylo již Japonsko hospodářsky i vojensky na kolenou, a vržení bomb tak konec války výrazně nepřiblížilo. Spojené státy prý nevedla snaha o rychlé dosažení míru, ale touha vyzkoušet ničivou sílu nové zbraně. Otázka legitimity zásahu dodnes Japonsko a Spojené státy rozděluje.
Clifton Truman
„Jsou tu jiné názory, jsou tu jiné úhly pohledu. A nemyslím si, že někdy s diskusí o tom skončíme. Důležité ale je udržet diskusi.“
„Doufám, že můžeme přinést smíření těm, kteří výbuch atomové bomby přežili. Řada z nich stále cítí nenávist vůči Spojeným státům, stejně jako další pamětníci války a jejich rodiny. Také musí pomoci vštípit mladým lidem silný smysl pro mír,“ upozornil Sasaki.
Tichý svědek katastrofy – torzo stavby českého architekta
Výbuch atomové bomby dnes v Hirošimě připomíná právě Park míru. V jeho centru se nachází Památník míru, japonsky zvaný Genbaku dóm. Stavba navržená českým architektem Janem Letzelem a dokončená v roce 1915 jako zázrakem explozi přežila, i když puma vybuchla přímo nad ní. Genbaku dóm zůstal takřka jedinou stavbou, která v epicentru výbuchu zůstala stát. Dlouho se uvažovalo o jejím stržení. Nakonec se ale představení města rozhodli zachovat ji, jako památník onoho osudného dne. V roce 1996 byl dóm a spolu s ním i celý park zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
