Kvůli otevřené politice vůči běžencům dostalo německé státní zastupitelství stovky trestních oznámení na kancléřku Angelu Merkelovou – kritici ji viní z vlastizrady. Za poslední dva měsíce bylo z Unie vráceno zpět jen několik stovek migrantů, oznámila mezitím Evropská komise. Z plánovaných jedenácti hotspotů, kde by se migranti měli registrovat, navíc fungují jen dva.
Časopis Compact nedávno na svých internetových stránkách zveřejnil vzor, jak obvinit Merkelovou z vlastizrady. Případným stěžovatelům stačí do něj vyplnit své jméno a adresu a poslat ho na adresu nejvyššího státního zastupitelství.
V předložených trestních oznámeních se většinou tvrdí, že kancléřka ohrožuje vnitřní bezpečnost Německa, když nebrání běžencům v příchodu do země. Autoři podání jsou přesvědčeni, že uprchlická krize může ohrozit ústavní uspořádání Německa.
Podle odborníků vyšetřování Merkelové pravděpodobně nezačne
Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že všechna trestní oznámení prověří, jak mu nařizuje zákon. Podle právních odborníků je ale jen velmi malá pravděpodobnost, že by prokuratura začala Merkelovou skutečně vyšetřovat. „Tato trestní oznámení nemají šanci na úspěch,“ řekl serveru Focus Online profesor práva na pasovské univerzitě Holm Putzke.
Podle německých zákonů lze za vlastizradu označit takové jednání, kdy se pachatelé snaží násilím nebo výhrůžkami docílit změny ústavního uspořádání. Ničeho takového se Merkelová podle Putzkeho nedopustila. „Navíc se zatím neprokázalo, že by dosavadní přistěhovalecká vlna nějakým způsobem ovlivnila stav Německa,“ uvedl expert.
V německé vládní koalici to kvůli uprchlíkům vře
Do Německa letos podle neoficiálních údajů přišlo asi 800 tisíc žadatelů o azyl. Očekává se, že za celý rok do země dorazí až 1,5 milionu běženců. Premiér Bavorska Horst Seehofer vyzval Merkelovou, aby do neděle masový příliv běženců do země omezila. Ta to ale odmítla s tím, že migrační vlnu nejde tak rychle zastavit.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel obvinil oba politiky z nezodpovědnosti. Jejich spory podle něj ohrožují akceschopnost vlády při řešení migrační krize, stupňují v zemi strach a voliče vhání do náruče krajní pravice.
Naprostá většina hotspotů nefunguje, přerozdělení běženců vázne
Nefunkční hotspoty, které mají v Itálii a Řecku umožnit rychlou registraci příchozích uprchlíků, zpomalují start už dohodnutého přerozdělení žadatelů o azyl mezi ostatní unijní země. Z celkem 11 plánovaných míst a týmů jsou zatím potřební experti jen na italské Lampeduse a na řeckém ostrově Lesbos.
Ani přerozdělení uprchlíků v zásadě ještě nezačalo. Z 26 členských zemí EU zatím jen 14 států oznámilo připravenost převzít v součtu 1375 osob. Za dva roky by přitom mělo být uvnitř EU přesunuto 160 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je pravděpodobné, že nárok na ochranu mají.
Fakticky tak EU v projektu, který v září znamenal nebývalou roztržku mezi členskými zeměmi, přesunula zatím jen několik desítek lidí z Itálie: 48 jich putovalo do Finska a 38 do Švédska.
Řekové ještě nevrátili žádného migranta zpět
Z nově zveřejněných čísel také vyplývá, že zatím ani jeden migrant nebyl zpět do země původu vrácen z Řecka, které podle pozorovatelů krizi zvládá jen s velkými obtížemi. Z Itálie v říjnu muselo odjet celkem 153 osob, 60 do Tuniska a ostatní do Egypta.
Na migrační krizi je z unijních peněz pro letošní a příští rok vyčleněno 9,2 miliardy eur (asi 248,4 miliardy korun). Členské země se v září a říjnu zavázaly v mnoha případech dorovnat finanční příspěvky z unijního rozpočtu vlastními penězi.
Z tabulky zveřejněné Evropskou komisí mimo jiné vyplývá, že Česko od dohody na mimořádném summitu k migraci na konci září přispělo pěti miliony eur do svěřeneckého fondu pro Sýrii a 200 tisíci eury do Světového potravinového programu (WFP).
Podle zatím poslední zprávy úřadu UNHCR překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře přes 700 tisíc uprchlíků mířících do Evropy. Více než 140 tisíc lidí zvolilo cestu napříč Středozemním mořem ze severoafrických břehů do Itálie, přes 562 tisíc lidí se vydalo na cestu do Evropy přes Turecko a vodami Egejského moře na řecké ostrovy. Přes 3200 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje.
