Vládu bude sestavovat Fico, Sulík se ale snaží spojit pravicové strany

Šéf strany Svoboda a solidarita Richard Sulík chce po víkendových slovenských volbách zkusit vytvořit koalici s pravicovými stranami OĽaNO, SNS, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť, píše deník Pravda. Podle Denníku N vyplývá z vyjádření lídrů stran, že Robert Fico a Smer-SD nebude mít s kým sestavit vládu. Prezident Andrej Kiska ho ale ve středu pověří tím, aby se kabinet pokusil dát dohromady.

V pondělí se slovenský prezident Andrej Kiska sešel s předsedy stran, které voliči v sobotních volbách poslali do slovenské Národní rady, tedy s výjimkou Mariana Kotleby, od kterého se ostatní strany kvůli extrémně pravicovým názorům distancují, a předsedy Smeru-SD Roberta Fica, který se účastnil summitu EU s Tureckem.

Slovenská média tak upozorňují na šance vzniku pravicové vlády, o kterou usiluje strana Svoboda a solidarita (SaS), která ve volbách skončila druhá s více než dvanácti procenty. Do koalice by se mohly zapojit Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti – NOVA, Slovenská národná strana, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť. „Jsme připraveni hledat průniky, hledat, co nás spojuje a jsme připraveni na kompromisy,“ citovala Pravda Sulíka.

Předsedy těchto pěti stran už Sulík oslovil, v úterý a ve středu se s nimi chce neformálně sejít a projít programové a personální body, píše deník Sme. První jednání už měl s předsedou strany Most-Híd Bélou Bugárem. Pokud by se všechny politické subjekty dohodly, měly by k dispozici pohodlnou většinu s 87 mandáty. Zpravodaj ČT David Miřejovský ale upozorňuje, že by nejspíš všechny strany nebyly zastoupeny ve vládě. 

Šéf SaS věří, že by mohla vzniknout vláda, která bude bojovat proti korupci, vytvoří podmínky na spravedlivé potrestání těch, kteří rozkrádali zemi a zasadí se o ekonomické změny, které povedou k vyšší zaměstnanosti. Problém může být v rozdílných postojích SNS a Most-Híd, podle Sulíka by se ale mohli dohodnout.

Sulíkova SaS přispěla v roce 2011 k rozpadu tehdejší koalice pravého středu premiérky Ivety Radičové, když nesouhlasila s pomocí pro zadlužené země eurozóny. Předčasné volby v roce 2012 přesvědčivě vyhrál Smer-SD, který po zisku většiny v Národní radě vytvořil jednobarevnou vládu. Sulík od víkendových voleb několikrát zopakoval, že jeho strana se z chyb poučila.

Fico požádal Kisku o čas. Pověřen sestavením vlády bude ve středu

Mezitím se o jeden den posouvá pověření předsedy vítězné strany Smer-SD Roberta Fica sestavením nové slovenské vlády. O posunutí termínu na středu požádal prezidenta sám Fico. Podle slovenského ministra vnitra a místopředsedy Smeru-SD Roberta Kaliňáka byl důvodem pozdní návrat z pondělního summitu EU–Turecko v Bruselu, který se protáhl do pozdních nočních hodin.

Pověření hlavy státu k vytvoření nové vlády podle tradice dostává vítěz voleb. Ficova strana sice v sobotu získala s odstupem nejvíce hlasů, oproti předchozím volbám v roce 2012 ale výrazně ztratila. Smer-SD přišel o dosavadní pohodlnou většinu v Národní radě, která mu před čtyřmi lety umožnila sestavit jednobarevnou vládu.

Problém pro Smer bude v tom, že pět z celkového počtu osmi stran a hnutí v novém parlamentu oznámilo, že se Smerem-SD vyjednávat o vytvoření vlády nebudou.

Sám Fico po volbách zase vyloučil spolupráci s krajně pravicovou stranou Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko. To by znamenalo, že sociální demokraté by nedokázali vytvořit vládu s potřebnou většinou v Národní radě. 

Politologové i média bezprostředně po zveřejnění výsledků voleb hovořili o patové situaci, předpovídali komplikovaná jednání o příští vládě a zmiňovali možnost předčasných voleb. Pro vyvolání předčasných voleb je ale potřeba najít v Národní radě ústavní většinu 90 hlasů, což může být podle ministra vnitra Kaliňáka problém.

Je velké množství stran, které mají obavy o to, že by už nezískaly ten výsledek, který získaly nyní. To znamená: ta podpora pro předčasné volby by se hledala velmi těžko.
Robert Kaliňák
slovenský ministr vnitra, místopředseda strany Smer-SD

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...