Vládu bude sestavovat Fico, Sulík se ale snaží spojit pravicové strany

Šéf strany Svoboda a solidarita Richard Sulík chce po víkendových slovenských volbách zkusit vytvořit koalici s pravicovými stranami OĽaNO, SNS, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť, píše deník Pravda. Podle Denníku N vyplývá z vyjádření lídrů stran, že Robert Fico a Smer-SD nebude mít s kým sestavit vládu. Prezident Andrej Kiska ho ale ve středu pověří tím, aby se kabinet pokusil dát dohromady.

V pondělí se slovenský prezident Andrej Kiska sešel s předsedy stran, které voliči v sobotních volbách poslali do slovenské Národní rady, tedy s výjimkou Mariana Kotleby, od kterého se ostatní strany kvůli extrémně pravicovým názorům distancují, a předsedy Smeru-SD Roberta Fica, který se účastnil summitu EU s Tureckem.

Slovenská média tak upozorňují na šance vzniku pravicové vlády, o kterou usiluje strana Svoboda a solidarita (SaS), která ve volbách skončila druhá s více než dvanácti procenty. Do koalice by se mohly zapojit Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti – NOVA, Slovenská národná strana, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť. „Jsme připraveni hledat průniky, hledat, co nás spojuje a jsme připraveni na kompromisy,“ citovala Pravda Sulíka.

Předsedy těchto pěti stran už Sulík oslovil, v úterý a ve středu se s nimi chce neformálně sejít a projít programové a personální body, píše deník Sme. První jednání už měl s předsedou strany Most-Híd Bélou Bugárem. Pokud by se všechny politické subjekty dohodly, měly by k dispozici pohodlnou většinu s 87 mandáty. Zpravodaj ČT David Miřejovský ale upozorňuje, že by nejspíš všechny strany nebyly zastoupeny ve vládě. 

Šéf SaS věří, že by mohla vzniknout vláda, která bude bojovat proti korupci, vytvoří podmínky na spravedlivé potrestání těch, kteří rozkrádali zemi a zasadí se o ekonomické změny, které povedou k vyšší zaměstnanosti. Problém může být v rozdílných postojích SNS a Most-Híd, podle Sulíka by se ale mohli dohodnout.

Sulíkova SaS přispěla v roce 2011 k rozpadu tehdejší koalice pravého středu premiérky Ivety Radičové, když nesouhlasila s pomocí pro zadlužené země eurozóny. Předčasné volby v roce 2012 přesvědčivě vyhrál Smer-SD, který po zisku většiny v Národní radě vytvořil jednobarevnou vládu. Sulík od víkendových voleb několikrát zopakoval, že jeho strana se z chyb poučila.

Fico požádal Kisku o čas. Pověřen sestavením vlády bude ve středu

Mezitím se o jeden den posouvá pověření předsedy vítězné strany Smer-SD Roberta Fica sestavením nové slovenské vlády. O posunutí termínu na středu požádal prezidenta sám Fico. Podle slovenského ministra vnitra a místopředsedy Smeru-SD Roberta Kaliňáka byl důvodem pozdní návrat z pondělního summitu EU–Turecko v Bruselu, který se protáhl do pozdních nočních hodin.

Pověření hlavy státu k vytvoření nové vlády podle tradice dostává vítěz voleb. Ficova strana sice v sobotu získala s odstupem nejvíce hlasů, oproti předchozím volbám v roce 2012 ale výrazně ztratila. Smer-SD přišel o dosavadní pohodlnou většinu v Národní radě, která mu před čtyřmi lety umožnila sestavit jednobarevnou vládu.

Problém pro Smer bude v tom, že pět z celkového počtu osmi stran a hnutí v novém parlamentu oznámilo, že se Smerem-SD vyjednávat o vytvoření vlády nebudou.

Sám Fico po volbách zase vyloučil spolupráci s krajně pravicovou stranou Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko. To by znamenalo, že sociální demokraté by nedokázali vytvořit vládu s potřebnou většinou v Národní radě. 

Politologové i média bezprostředně po zveřejnění výsledků voleb hovořili o patové situaci, předpovídali komplikovaná jednání o příští vládě a zmiňovali možnost předčasných voleb. Pro vyvolání předčasných voleb je ale potřeba najít v Národní radě ústavní většinu 90 hlasů, což může být podle ministra vnitra Kaliňáka problém.

Je velké množství stran, které mají obavy o to, že by už nezískaly ten výsledek, který získaly nyní. To znamená: ta podpora pro předčasné volby by se hledala velmi těžko.
Robert Kaliňák
slovenský ministr vnitra, místopředseda strany Smer-SD

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 48 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...