Vládu bude sestavovat Fico, Sulík se ale snaží spojit pravicové strany

Šéf strany Svoboda a solidarita Richard Sulík chce po víkendových slovenských volbách zkusit vytvořit koalici s pravicovými stranami OĽaNO, SNS, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť, píše deník Pravda. Podle Denníku N vyplývá z vyjádření lídrů stran, že Robert Fico a Smer-SD nebude mít s kým sestavit vládu. Prezident Andrej Kiska ho ale ve středu pověří tím, aby se kabinet pokusil dát dohromady.

V pondělí se slovenský prezident Andrej Kiska sešel s předsedy stran, které voliči v sobotních volbách poslali do slovenské Národní rady, tedy s výjimkou Mariana Kotleby, od kterého se ostatní strany kvůli extrémně pravicovým názorům distancují, a předsedy Smeru-SD Roberta Fica, který se účastnil summitu EU s Tureckem.

Slovenská média tak upozorňují na šance vzniku pravicové vlády, o kterou usiluje strana Svoboda a solidarita (SaS), která ve volbách skončila druhá s více než dvanácti procenty. Do koalice by se mohly zapojit Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti – NOVA, Slovenská národná strana, Sme rodina – Boris Kollár, Most-Híd a Sieť. „Jsme připraveni hledat průniky, hledat, co nás spojuje a jsme připraveni na kompromisy,“ citovala Pravda Sulíka.

Předsedy těchto pěti stran už Sulík oslovil, v úterý a ve středu se s nimi chce neformálně sejít a projít programové a personální body, píše deník Sme. První jednání už měl s předsedou strany Most-Híd Bélou Bugárem. Pokud by se všechny politické subjekty dohodly, měly by k dispozici pohodlnou většinu s 87 mandáty. Zpravodaj ČT David Miřejovský ale upozorňuje, že by nejspíš všechny strany nebyly zastoupeny ve vládě. 

Šéf SaS věří, že by mohla vzniknout vláda, která bude bojovat proti korupci, vytvoří podmínky na spravedlivé potrestání těch, kteří rozkrádali zemi a zasadí se o ekonomické změny, které povedou k vyšší zaměstnanosti. Problém může být v rozdílných postojích SNS a Most-Híd, podle Sulíka by se ale mohli dohodnout.

Sulíkova SaS přispěla v roce 2011 k rozpadu tehdejší koalice pravého středu premiérky Ivety Radičové, když nesouhlasila s pomocí pro zadlužené země eurozóny. Předčasné volby v roce 2012 přesvědčivě vyhrál Smer-SD, který po zisku většiny v Národní radě vytvořil jednobarevnou vládu. Sulík od víkendových voleb několikrát zopakoval, že jeho strana se z chyb poučila.

Fico požádal Kisku o čas. Pověřen sestavením vlády bude ve středu

Mezitím se o jeden den posouvá pověření předsedy vítězné strany Smer-SD Roberta Fica sestavením nové slovenské vlády. O posunutí termínu na středu požádal prezidenta sám Fico. Podle slovenského ministra vnitra a místopředsedy Smeru-SD Roberta Kaliňáka byl důvodem pozdní návrat z pondělního summitu EU–Turecko v Bruselu, který se protáhl do pozdních nočních hodin.

Pověření hlavy státu k vytvoření nové vlády podle tradice dostává vítěz voleb. Ficova strana sice v sobotu získala s odstupem nejvíce hlasů, oproti předchozím volbám v roce 2012 ale výrazně ztratila. Smer-SD přišel o dosavadní pohodlnou většinu v Národní radě, která mu před čtyřmi lety umožnila sestavit jednobarevnou vládu.

Problém pro Smer bude v tom, že pět z celkového počtu osmi stran a hnutí v novém parlamentu oznámilo, že se Smerem-SD vyjednávat o vytvoření vlády nebudou.

Sám Fico po volbách zase vyloučil spolupráci s krajně pravicovou stranou Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko. To by znamenalo, že sociální demokraté by nedokázali vytvořit vládu s potřebnou většinou v Národní radě. 

Politologové i média bezprostředně po zveřejnění výsledků voleb hovořili o patové situaci, předpovídali komplikovaná jednání o příští vládě a zmiňovali možnost předčasných voleb. Pro vyvolání předčasných voleb je ale potřeba najít v Národní radě ústavní většinu 90 hlasů, což může být podle ministra vnitra Kaliňáka problém.

Je velké množství stran, které mají obavy o to, že by už nezískaly ten výsledek, který získaly nyní. To znamená: ta podpora pro předčasné volby by se hledala velmi těžko.
Robert Kaliňák
slovenský ministr vnitra, místopředseda strany Smer-SD

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 8 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...