Tomášov (Slovensko) – Společnou ochranu vzdušného prostoru plánují vytvořit země visegrádské čtyřky (V4). Za „klíčový“ označil projekt společného nebe český ministr obrany Martin Stropnický, který se na plánu shodl na schůzce se svými resortními kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska ve slovenském Tomášově. Ministři se rovněž dohodli na společných cvičeních svých armád a vyjádřili ochotu nadále podporovat Ukrajinu v zájmu posílení její bezpečnosti.
„Připravili jsme základnu pro vytvoření společného nebe v rámci zemí V4. Budeme navrhovat, aby materiál převzali premiéři a takovou úlohu ministrům obrany zadali,“ řekl hostitel schůzky, slovenský ministr obrany Martin Glváč. Dodal, že premiéři záměr projednají na společném setkání letos v červnu. Termín spuštění projektu společného nebe v zemích V4 slovenský ministr neuvedl. Je podle něj potřeba dát do souladu legislativu, technické vybavení, dobudovat základny a logistiku. Na spolupráci při ochraně vzdušného prostoru se Slovensko již dříve dohodlo s Českem.
Český ministr obrany zmiňovaný záměr podpořil. „Je to jeden z klíčů spolupráce, vzdušné síly jsou jakousi elitou, výkladní skříní ozbrojených sil,“ řekl Stropnický. Uvedl rovněž, že Česko je připraveno převzít ochranu slovenského vzdušného prostoru, pokud by Bratislava o takovou možnost požádala.
Slovensko plánuje nahradit dosluhující stíhačky ruské výroby MIG-29. Začalo proto vyjednávat se Švédskem o pronájmu stíhaček Gripen, které využívá i česká armáda. „Až dojde k rozhodnutí slovenské vlády, jak bude řešit své nadzvukové stíhačky do budoucna, Česká republika je připravena na to reagovat při spoluúčasti na výcviku a předávání zkušeností,“ řekl Stropnický.
Země V4 se už v minulosti dohodly na vytvoření společného vojenského uskupení. Ministři obrany také podpořili společná cvičení armád ČR, Maďarska, Polska a Slovenska v letech 2016 až 2020. Čtveřice středoevropských států plánuje nadále spolupracovat při nákupech armádní techniky, ačkoliv od společného nákupu vojenských radarů tyto státy odstoupily. „V tomto případě to nevyšlo, ale to neznamená, že je to jednou provždy uzavřená kapitola,“ řekl Stropnický.
Ministři ve společném prohlášení také uvedli, že agresivní kroky Ruska vůči Ukrajině a jeho provokace u východních hranic NATO výrazně změnily bezpečnostní situaci ve středoevropském regionu. Visegrádské země se zavázaly nadále podporovat zvýšení bezpečnosti na Ukrajině, a to prostřednictvím vojenských školení nebo poskytováním humanitární pomoci.
