Visegrádská čtyřka jednotně: Je třeba chránit Schengen

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (V4) se dnes v Praze sešli se svými kolegy z Německa a Lucemburska. Tématem jejich jednání bylo především vyjasnění postojů k migrační krizi, konkrétně k navrhovaným povinným kvótám na přerozdělení uprchlíků v Evropské unii. Ty vlády Česka, Slovenska, Polska a Maďarska odmítají.

„Vypadalo to, že vzniká jakási trhlina mezi postoji staré Evropy a východní a centrální Evropy,“ vysvětlil důvod setkání ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD). Státy V4 se shodly na potřebě zabezpečit vnější hranice Schengenského prostoru a nalézt společné řešení migrační krize. 

„Podporujeme hledání společného řešení, ve kterém ale budou zahrnuty všechny aspekty. Součástí řešení musí být kromě ochrany vnějších hranic také odlišování uprchlíků od ekonomických migrantů či sjednocení azylových postupů,“ dodal Zaorálek. „Dokud nezískáme kontrolu nad prouděním utečenců do Evropy, je projednávání všech dalších otázek neúčinné,“ uvedl maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

Ochrana hranic Schengenu je přitom plně v kompetenci Evropské unie. „Nástroje má v ruce EU, nikoliv NATO. Aliance k tomu zmocnění nemá, ochrana hranic je spíše záležitostí policejní, a tedy civilní, ne vojenskou,“ vysvětlil bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda.

Viděl jsem země sužované válkou, takže si dovedu představit, na rozdíl od řady jiných českých přátel, ty hrůzy, které motivují řadu lidí odtamtud utíkat. Samozřejmě odlišuji ty, co utíkají, protože jsou na tom ekonomicky špatně od těch, kteří prchají z míst, kde se bombarduje, a mají strach o život.
Jan Kavan
český exministr zahraničí

Szijjártó: Maďarsko prokazuje solidaritu

Státy Visegrádské skupiny se také shodly na tom, že takzvaná balkánská cesta je v současné době klíčová pro příliv migrantů do Evropy. Od začátku roku přes ni přišlo zhruba 200 tisíc lidí. Podle Zaorálka by mělo dojít ke změnám ve finančních tocích ve prospěch Maďarska. „Maďarsko dostalo od Unie 6,7 milionu eur, naše náklady činí sto dvacet milionů eur,“ poznamenal Szijjártó.

Maďarsko učiní vše, aby své hranice uchránilo.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí a obchodu

Maďarsko podle něj příští týden dokončí výstavbu plotu na hranici se Srbskem. „V platnost také vstoupí nová legislativa, podle které člověk, který nelegálně vstoupí na maďarské území poškozením infrastruktury, která chrání maďarskou hranici, spáchá trestný čin,“ uvedl ministr. Podle něj tak Maďarsko prokazuje tu nejvyšší míru solidarity. „Tím, že chrání své vnější hranice, významně snižuje tlak migrantů na další státy EU,“ dodal.

V4: Kvóty nechceme

Se svými kolegy z Německa a Lucemburska se státy V4 neshodly na přístupu k povinnému přerozdělování uprchlíků. To navrhuje Evropská komise. „Evropa musí zůstat jednotná. Není možné, aby dvě země v Evropě nesly veškerou zátěž samy. Proto si musíme uprchlíky přerozdělit,“ řekl ministr zahraničních věcí Lucemburska Jean Asselborn.

Podle německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera má Evropa tři alternativy. „Buď zavřeme hranice a nikoho nepustíme, čímž ale zradíme vlastní hodnoty, nebo pustíme úplně všechny a ztratíme akceptaci ve vlastních národech,“ vysvětlil Steinmeier a zopakoval, že do Evropy přijde v tomto roce přibližně 800 tisíc uprchlíků. „Musíme jednat o spravedlivém mechanismu přerozdělování těch, kteří jsou ještě na cestě,“ dodal Stenmeier.

S postojem Německa však státy V4 nesouhlasí. „Odmítám obviňování Slovenska a dalších zemí visegrádské čtyřky z nesolidárnosti vůči EU. Vždy jsme byli solidární a budeme i nadále,“ řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Podle něj se státy V4 chovají při odmítání povinných kvót odpovědně. „Jak chceme udržet uprchlíky na Slovensku, když tam nechtějí být a mohou to chápat jako nespravedlnost, že musí být na Slovensku, a ne třeba v Německu?“ ptá se Lajčák.

Chybí nám historická zkušenost s jinými kulturami. Tady jde o civilizačně zcela odlišné struktury myšlení a chování. A aby společnost fungovala, tak si lidé musí rozumět, a sice poslepu – vidím člověka a vím, co od něj mohu a nemohu očekávat.
Petr Robejšek
politolog

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Austrálie poskytne zemím Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to podle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.
před 32 mminutami

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...