Visegrádská čtyřka jednotně: Je třeba chránit Schengen

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (V4) se dnes v Praze sešli se svými kolegy z Německa a Lucemburska. Tématem jejich jednání bylo především vyjasnění postojů k migrační krizi, konkrétně k navrhovaným povinným kvótám na přerozdělení uprchlíků v Evropské unii. Ty vlády Česka, Slovenska, Polska a Maďarska odmítají.

„Vypadalo to, že vzniká jakási trhlina mezi postoji staré Evropy a východní a centrální Evropy,“ vysvětlil důvod setkání ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD). Státy V4 se shodly na potřebě zabezpečit vnější hranice Schengenského prostoru a nalézt společné řešení migrační krize. 

„Podporujeme hledání společného řešení, ve kterém ale budou zahrnuty všechny aspekty. Součástí řešení musí být kromě ochrany vnějších hranic také odlišování uprchlíků od ekonomických migrantů či sjednocení azylových postupů,“ dodal Zaorálek. „Dokud nezískáme kontrolu nad prouděním utečenců do Evropy, je projednávání všech dalších otázek neúčinné,“ uvedl maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

Ochrana hranic Schengenu je přitom plně v kompetenci Evropské unie. „Nástroje má v ruce EU, nikoliv NATO. Aliance k tomu zmocnění nemá, ochrana hranic je spíše záležitostí policejní, a tedy civilní, ne vojenskou,“ vysvětlil bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda.

Viděl jsem země sužované válkou, takže si dovedu představit, na rozdíl od řady jiných českých přátel, ty hrůzy, které motivují řadu lidí odtamtud utíkat. Samozřejmě odlišuji ty, co utíkají, protože jsou na tom ekonomicky špatně od těch, kteří prchají z míst, kde se bombarduje, a mají strach o život.
Jan Kavan
český exministr zahraničí

Szijjártó: Maďarsko prokazuje solidaritu

Státy Visegrádské skupiny se také shodly na tom, že takzvaná balkánská cesta je v současné době klíčová pro příliv migrantů do Evropy. Od začátku roku přes ni přišlo zhruba 200 tisíc lidí. Podle Zaorálka by mělo dojít ke změnám ve finančních tocích ve prospěch Maďarska. „Maďarsko dostalo od Unie 6,7 milionu eur, naše náklady činí sto dvacet milionů eur,“ poznamenal Szijjártó.

Maďarsko učiní vše, aby své hranice uchránilo.
Péter Szijjártó
maďarský ministr zahraničí a obchodu

Maďarsko podle něj příští týden dokončí výstavbu plotu na hranici se Srbskem. „V platnost také vstoupí nová legislativa, podle které člověk, který nelegálně vstoupí na maďarské území poškozením infrastruktury, která chrání maďarskou hranici, spáchá trestný čin,“ uvedl ministr. Podle něj tak Maďarsko prokazuje tu nejvyšší míru solidarity. „Tím, že chrání své vnější hranice, významně snižuje tlak migrantů na další státy EU,“ dodal.

V4: Kvóty nechceme

Se svými kolegy z Německa a Lucemburska se státy V4 neshodly na přístupu k povinnému přerozdělování uprchlíků. To navrhuje Evropská komise. „Evropa musí zůstat jednotná. Není možné, aby dvě země v Evropě nesly veškerou zátěž samy. Proto si musíme uprchlíky přerozdělit,“ řekl ministr zahraničních věcí Lucemburska Jean Asselborn.

Podle německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera má Evropa tři alternativy. „Buď zavřeme hranice a nikoho nepustíme, čímž ale zradíme vlastní hodnoty, nebo pustíme úplně všechny a ztratíme akceptaci ve vlastních národech,“ vysvětlil Steinmeier a zopakoval, že do Evropy přijde v tomto roce přibližně 800 tisíc uprchlíků. „Musíme jednat o spravedlivém mechanismu přerozdělování těch, kteří jsou ještě na cestě,“ dodal Stenmeier.

S postojem Německa však státy V4 nesouhlasí. „Odmítám obviňování Slovenska a dalších zemí visegrádské čtyřky z nesolidárnosti vůči EU. Vždy jsme byli solidární a budeme i nadále,“ řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Podle něj se státy V4 chovají při odmítání povinných kvót odpovědně. „Jak chceme udržet uprchlíky na Slovensku, když tam nechtějí být a mohou to chápat jako nespravedlnost, že musí být na Slovensku, a ne třeba v Německu?“ ptá se Lajčák.

Chybí nám historická zkušenost s jinými kulturami. Tady jde o civilizačně zcela odlišné struktury myšlení a chování. A aby společnost fungovala, tak si lidé musí rozumět, a sice poslepu – vidím člověka a vím, co od něj mohu a nemohu očekávat.
Petr Robejšek
politolog

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 4 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 4 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 7 hhodinami
Načítání...