Bělehrad – Letos v létě uplyne 100 let od chvíle, kdy vypukla první světová válka. A Srbsko se nadále nechce spokojit s historickou rolí jejího původce. Bosenskosrbští archiváři nyní zveřejnili dopis, který má dokazovat, že Vídeň plánovala válku už rok před sarajevským atentátem. Speciální filmový dokument s touto tematikou připravuje v rámci výročí i věhlasný srbský režisér Emir Kusturica.
Bezprostřední příčinou první světové války byl podle většiny historiků sarajevský atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který 28. června 1914 spáchal bosenskosrbský politický aktivista Gavrilo Princip. Událost později vyvolala tvrdé rakouské ultimátum a vyhlášení války. Evropský kontinent se během jednoho měsíce ocitl ve válečném konfliktu.
V roce stého výročí vypuknutí války ale srbským úřadům dochází trpělivost. Nesouhlasí s tím, aby byl mladý srbský nacionalista Princip označován za teroristu a přirovnáván i k bojovníkům sítě al-Káida.
Oficiální výklad dějin bosenskosrbští archiváři zpochybňují
Bělehradský státní archiv nyní předal novinářům dopis rakouského guvernéra Bosny a Hercegoviny Oskara Potioreka vídeňskému ministru financí Leonu Bilińskému z května 1913. Utajovaný dopis podle archivářů svědčí o tom, že Vídeň válku proti Srbům plánovala víc než rok předtím, než Princip na Františka Ferdinanda d'Este zaútočil. „Jen toho využili, aby zrealizovali už existující plán a dohodu mezi německými a rakousko-uherskými generály,“ podotkl Miroslav Jovanović z Institutu Ivo Andriče.
Podle srbského historika Miroslava Perišiče je dopis zásadním argumentem, který může Srbsko a jeho ruského spojence zbavit nálepky iniciátorů válečného konfliktu. „Dopis končí slovy, že by se mělo zabránit sbližování Záhřebu a Bělehradu,“ konstatoval Perišić.
Historici mají pochyby
V mezinárodní vědecké komunitě nicméně srbská argumentace vyvolává údiv. Podle rakouského historika Manfrieda Rauchensteinera není Potiorekův dopis žádným převratným nálezem. Navíc není jasné, jak se mohl ocitnout v bělehradském archivu.
„Procesy, které vedly k 1. světové válce, jsou dobře probádané a ten dokument, který archiváři bývalé Jugoslávie objevili, do nich víceméně zapadá,“ míní historik Tomáš Jakl.
Film o skutečném pozadí sarajevského atentátu připravuje – i na základě nových svědectví - srbský režisér Kusturica. Nacionalista Princip nalezl u režiséra Kusturici zastání. „Princip zabil okupanta Františka Ferdinanda, rasistu a antisemitu, ve svém vlastním městě Sarajevu, nikoli ve Vídni nebo v některém rakousko-uherském paláci,“ řekl na adresu sarajevského atentátníka.
Ten zemřel v terezínském vězení v dubnu 1918. První celosvětový konflikt skončil půl roku poté. Vyžádal si miliony životů a přepsal politickou mapu Evropy.
