Zatímco české domácnosti slaví svátek Tří králů, pravoslavní křesťané z východní Evropy nebo třeba také z Arménie se chystají k vánočnímu stromečku. Podle juliánského kalendáře si připomínají narození Krista.
Věřící z pravoslavných církví slaví Vánoce. Je to podobný svátek jako na západě, jen jindy, říká diákon
Věřící z pravoslavných církví se připravují na předvečer příchodu křesťanského spasitele, který se měl podle juliánského kalendáře narodit v Betlémě 7. ledna. Stejný svátek oslavili lidé v západních zemích už před dvěma týdny.
„Nejde jen o světské počítání času. Společenství věřících se pod inspirací svatého ducha dohodlo, kdy se budou Vánoce slavit. Je nad tím boží vůle, která následujícím dnům dává další rozměr,“ tvrdí diákon Pražské pravoslavné eparchie Alexandr Lukanič.
Podle pravoslavného kněze a teologa Václava Ježka mají Vánoce pro věřící shodný význam na západě jako ve východních církvích. „Rozdíly jsou spíš v praktické podobě. Pravoslavní věřící více dodržují na Štědrý večer půst. Hlavní oslavy trvají tři dny a končí svátkem Bohorodičky. Je to oslava člověčenství, spojení člověka a Boha,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus.
Pravoslavné církve dodnes zdůrazňují význam čtyřicetidenního období příprav před samotným svátkem. „Jde o vnímání svátku srdcem, vírou, to nelze udělat z hodiny na hodinu. Celkově je půst přísnější než u nás,“ říká Miloš Szabo z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle kněze a teologa Ježka se ale způsoby slavení Vánoc na východě i západě postupně přibližují. „Na východě jsou Vánoce spjaté i se svatým Mikulášem, jehož symbolika je stejně jako u nás spojená s dárky. Také rodiny se scházejí a hodují. Pravoslavné rodiny ale někdy chystají čtyřiadvacet chodů, pro každého apoštola po dvou,“ dodává.