Venezuelská opozice vyzvala k pokračování demonstrací po volbách do nového Ústavodárného shromáždění, které odpůrci režimu bojkotovali. Tvrdé střety s policií si dosud vyžádaly deset mrtvých a desítky zraněných. Prezident Nicolás Maduro označil volby za velký úspěch. USA slibují „rychlou a tvrdou“ reakci.
Podle volební komise přišlo k urnám 41,53 procenta voličů (asi 8 milionů lidí). Mezi zvolenými členy Ústavodárného shromáždění jsou podle listu El Universal ve velké většině Madurovi stoupenci včetně jeho manželky Cilie Floresové, ministryně zahraničí Delcy Rodríguezové, někdejšího viceprezident Aristóbula Istúrize či exministrů Jesúse Faríy a Ricarda Molina.
Výsledky hlasování by měly být známy během pondělí, vzhledem k neúčasti stoupenců opozice většinu míst patrně obsadí socialisté.
Oponenti režimu účast zpochybnili. Podle expertů a opozice se dostavily maximálně tři miliony lidí. „Kolik lidí se skutečně účastnilo, se vůbec nedá odhadnout, některé místnosti se vůbec neotevřely – tam, kde je opoziční fronta velmi silná. Byly i lokality, kde hlasování proběhlo a nepochybuji o tom, že tam skutečně těch devadesát procent dosáhli (režim),“ poznamenal iberoamerikanista Josef Opatrný.
Opozice vyzvala k protestnímu pochodu v metropoli Caracasu již během pondělí. Další pak svolala na den, kdy se nové shromáždění sejde. To se má stát do 72 hodin od ohlášení konečných výsledků hlasování, tedy patrně ve středu. „Neuznáváme tento podvodný proces, pro nás žádný nebyl, neexistuje,“ prohlásil lídr opozice Henrique Capriles.
Mnozí Venezuelané uposlechli opoziční zákonodárce a bojkotovali hlasování. Desítky tisíc z nich místo toho stavěly barikády a protestovaly v ulicích – a to navzdory zákazu pod pohrůžkou až deseti let vězení.
„To je venezuelský duch. Duch, který nejde zlomit. Zasadíme se o pád diktatury. Ztratila poslední kousek legitimity,“ konstatovala jedna z demonstrantek Maria Corinová. „Tvrdě zakročují proti lidem. Nerespektují dospělé ani děti. Jsem nemocná žena. Policejní náboj mě zasáhl do ruky,“ podotkla jiná obyvatelka Caracasu.
Mrtvé nebo zraněné teď hlásí protestující i bezpečnostní složky. Výbuch na silnici v Caracasu zranil hned několik policistů na motocyklech. Volby i násilnosti už odsoudily Spojené státy.
Podle USA Venezuela směřuje k diktatuře
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že reakce Washingtonu bude „tvrdá a rychlá“. Stálá americká zástupkyně v OSN Nikki Haleyová označila volby za „podvod“ a „krok k diktatuře“. USA podle ní „nezákonnou vládu“ nepřijmou. Podobně se vyjádřily i Peru, Argentina, Kanada, Španělsko, Mexiko a Kolumbie.
Evropská unie silně pochybuje o tom, že by se výsledky hlasování daly uznat. Brusel zároveň odsoudil přehnané použití síly vůči demonstrantům. „Venezuela má demokraticky zvolené legitimní instituce, jejichž rolí je pracovat společně a najít řešení stávající krize. Ústavodárné shromáždění zvolené za pochybných a násilných okolností nemůže být součástí tohoto řešení,“ zdůraznilo zahraniční oddělení.
Násilnosti a bojkot voleb ignoroval Maduro, který je označil za úspěch. Klíčový Madurův spojenec Diosdado Cabello posléze zdůraznil, že účast byla rekordní.
„Byl to úspěšný den s velkou účastí. Nechť ti, kteří mají oči, vidí. Oligarchie nemá ani oči, ani uši pro lid. Vždycky byli pro ni neviditelní. Takže my se nezajímáme o názor oligarchie. Záleží nám na lidu,“ uvedl prezident. Spolu s ním museli volit i státní zaměstnanci, kteří to prakticky dostali příkazem. Mluví se o přísné kontrole i vyhrožování.
Maduro chce Ústavodárným shromážděním nahradit současný parlament, kde má většinu opozice. Ta varuje před přepsáním ústavy. Obává se toho, že Maduro změnami zavede diktaturu a oddálí či dokonce zruší klíčové prezidentské volby, jež se mají konat příští rok.
„Skončily sabotáže Národního shromáždění,“ prohlásil Maduro na adresu parlamentu před davem svých příznivců v centru Caracasu. „Někteří skončí v celách při nezbytném výkonu spravedlnosti,“ pohrozil opozičním poslancům, které označil za „parazitující buržoazii“.
Venezuela prožívá nejtěžší politickou a ekonomickou krizi za dlouhá léta. Lidem chybí základní potraviny, léky i hygienické potřeby.
Při protivládních protestech v zemi od dubna zemřelo již 117 lidí a více než 2000 osob bylo zraněno. V pátek a sobotu však davy v ulicích početně zeslábly poté, co vláda protesty zakázala pod hrozbou až desetiletého trestu vězení.
