Velké brazilské dementi? Senátoři žádají azyl pro Snowdena

Brasília – Brazilští senátoři se shodli na tom, že by jejich země měla poskytnout doživotní politický azyl někdejšímu pracovníkovi americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwardu Snowdenovi. Zpráva přitom přichází jen dva dny poté, co se nechalo brazilské ministerstvo zahraničí slyšet, že o azylu momentálně neuvažuje.

„Co se týče brazilských senátorů, za většinu z nich mohu říci, že podporují to, aby Snowden dostal v Brazílii nebo okolních zemích azyl. A to až do konce života, protože ho považujeme za někoho, kdo nám prokázal velkou službu,“ prohlásila brazilská senátorka Vanessa Gazziotinová. Odkázala se tak na skutečnost, že podle informací o práci NSA, jež třicetiletý Američan k velké nelibosti Washingtonu zveřejnil, Spojené státy odposlouchávaly i mobilní telefon brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové.

Obdobně se potom k případu amerického uprchlíka, jenž nyní přechodně pobývá v Rusku, staví také předseda zahraničního výboru brazilského senátu Ricardo Ferraço. Ten na svém twitterovém účtu napsal: „Brazílie by si neměla nechat ujít příležitost poskytnout azyl Edwardu Snowdenovi, který měl klíčovou roli v rozluštění špionážního systému USA.“

Ještě před dvěma dny se přitom jevil postoj Brazílie spíše zdrženlivý; tamní ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že vláda od Snowdena žádnou oficiální žádost o azyl nedostala a bez ní o poskytnutí politického útočiště uvažovat nehodlá. Do Latinské Ameriky totiž z ruského azylu zatím směřoval jen Snowdenův otevřený dopis, ve kterém uvedl, že na něj velmi zapůsobilo, jak tvrdě brazilská vláda kritizovala počínání NSA. Prezidentka Rousseffová dokonce zrušila říjnový termín státní návštěvy Spojených států.

Martin Rey, odborník na Latinskou Ameriku

„Zatím to nevypadá tak jasně, jak je zpráva prezentována. Návrh na udělení azylu Snowdenovi totiž vznesl politik, který je sice ve vládní koalici, nicméně není z dominantní strany, z níž pochází prezidentka, a navíc se ozývají hlasy, aby se tímto krokem nepoškodily vztahy se Spojenými státy.“

Brazilská opozice: Azyl by poškodil obchodní vztahy

Stanovisko senátního výboru tak ukazuje zejména na nejednotnost brazilské politické scény v celé otázce. Jak totiž upozornil politolog David Fleischer, šéf senátního výboru Ferraço, jenž azyl prosazuje, nemá uvnitř levicové vlády zásadnější vliv, jakkoli za jeho stanoviskem stojí lidskoprávní organizace. Pravicová opozice navíc varuje před tím, že by byl podobný krok kontraproduktivní, protože by vedl k dalšímu zhoršení americko-brazilských vztahů; Washington a Brasilia jsou přitom významní obchodní partneři.

Snowdenův případ se ostatně do obchodní výměny mezi USA a jihoamerickým gigantem již promítl. Tento týden Brazílie uzavřela více než čtyřmiliardový kontrakt se společností Saab AB na modernizaci své stíhací letky a podle vládních zdrojů, jež cituje agentura Reuters, snížily šance amerického Boeingu právě informace o odposleších.

Plakát na podporu Edwarda Snowdena
Zdroj: ČTK/AP/Kin Cheung

Snowdenova odhalení ohledně praktik NSA pobouřila svět. Politici včetně prezidenta Baracka Obamy však činnost zpravodajců vesměs hájili jako prevenci hrozby teroristických útoků.

Dílčí vítězství pro Snowdena znamenalo nedávné rozhodnutí amerického federálního soudu, jenž označil masivní shromažďování informací o telefonních hovorech za „zřejmě protiústavní“. „Nedokážu si představit nevybíravější a svévolnější porušení práva, než je toto systematické sbírání a uchovávání osobních údajů prakticky o každém občanovi,“ napsal soudce ve svém verdiktu (více zde).

Experti amerických tajných služeb už oznámili, že chtějí větší dohled nad činností Národní bezpečnostní agentury. Doporučili zpřísnit zákony tak, aby v budoucnu NSA už nemohla shromažďovat telefonní a e-mailovou komunikaci soukromých osob bez rozhodnutí soudu.

NSA
Zdroj: imago stock&people/ČTK

V NSA se diskutuje o možné amnestii

Snowden nyní žije v Rusku, které mu po několikatýdenním pobytu v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo poskytlo dočasný azyl. Spojené státy se snaží o jeho vydání zpět do země, kde je obviněn mimo jiné ze špionáže či neoprávněného vyzrazení utajovaných informací. Hrozí mu za to roky za mřížemi. Ve Spojených státech se ale v poslední době začíná diskutovat i o dalším řešení - nabídnout Snowdenovi milost za vrácení všech získaných materiálů. Bílý dům to ale odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...