Měla vydržet jako poslední záchrana v případě, že lidstvo zlikviduje veškerou zemědělskou produkci – a tedy i potravu. Banku rostlinných druhů se zásobou statisíců druhů semen ale vědci otevírají už po osmi letech fungování. Důvodem jsou boje na Blízkém východě, které přináší pohromu nejenom lidem, ale i přírodě. Tamní odrůdy mimořádně odolné vůči vedru pomalu mizí a jejich další existence závisí na úspěšném rozmnožení semen dovezených z banky.
V nehostinné zimní krajině, jen třináct set kilometrů od severního pólu, leží ve skladu poslední rezerva plodin, která může zachránit lidstvo před smrtí hladem. Police hluboko v arktických horách nesou víc než osm set šedesát tisíc zrn různých druhů rostlin.
Část z nich nyní vědci poprvé vyzvednou, namnoží a odvezou do Libanonu a Maroka. Důvod? Zachránit to, co z unikátní flóry Blízkého východu téměř vymizelo.
Ze Špicberk dorazilo zpátky na Blízký východ skoro čtyřicet tisíc uložených semen. Jedná se hlavně o divoké traviny, které už nejspíš v přírodě nerostou. Vědci ale mysleli i na běžné zemědělské plodiny jako pšenice, ječmen, čočku nebo cizrnu. V Sýrii zmítané válkou už tyto druhy nikdo příliš pěstovat nemůže. Projekt vzdáleně připomínající biblickou Noemovu archu má tak za úkol zachovat semena pro budoucí generace.
Proč právě syrské plodiny? V kolébce zemědělství získaly během tisíců let zvláštní odolnost proti suchu. Jakákoliv semena z jiné části světa by v tamních podmínkách jednoduše nepřežila. Původní sklad teplomilných severoafrických druhů rostlin dlouho fungoval v syrském Aleppu, jenže tamní zařízení už přežívá jen díky zájmu několika nadšenců, a pro záchranu plodin jde o značně vrtkavý příslib. Velký problém je zde už jen získat dostatek elektřiny na udržení semen v chladu.
Nové zásobárny se v současnosti budují v Libanonu a Maroku. Životadárný náklad se ze severu přepravoval v naprostém utajení, aby se k němu nedostali teroristi. Potenciální cena semen totiž může být v důsledku téměř nevyčíslitelná. Cestu přežil bez jakéhokoli poškození. Zbývá jediné, aby ho biologové na jaře zasadili. Část úrody pak zase zamíří do semenné banky za polárním kruhem.
