Uzbecký občan Rakhmat Akilov, který loni 7. dubna vjel nákladním autem do davu lidí na rušné nákupní třídě ve Stockholmu, byl ve Švédsku obviněn z terorismu. Atentát si vyžádal pět mrtvých a čtrnáct zraněných. Informovala o tom agentura AP. Muž sympatizující s islamisty je v případu jediným podezřelým, hrozí mu doživotní trest.
Ve Švédsku obvinili z terorismu Uzbeka, který najel do lidí v centru Stockholmu
Podle prokuratury bylo jedním z cílů Akilova vyvolat strach u obyvatel Švédska. „Akilov chtěl rovněž potrestat Švédsko za účast v mezinárodní koalici proti (organizaci Islámský stát),“ řekl prokurátor Hans Ihrman.
Obhájce Johan Eriksson potvrdil, že to bylo motivem jeho klienta. Akilov se podle něj přiznal ke spáchání teroristického činu a při vyšetřování spolupracoval.
Žalobce dále upřesnil, že Uzbek byl obviněn z terorismu, z pokusu spáchat teroristický čin a z obecného ohrožení. Podle něj by měl Akilov dostat doživotní trest. „Mým cílem je, aby se již nikdy nemohl pohybovat volně ve společnosti,“ podotkl.
Akilov byl zadržen několik hodin po útoku a později se ke spáchání činu přiznal. Švédská prokuratura uvedla, že Akilov ukradl nákladní vůz, s nímž vjel vysokou rychlostí na nákupní třídu Drottninggatan v centru Stockholmu a prorazil průčelí obchodního domu.
Uzbek rovněž během jízdy odpálil improvizovanou bombu, která sestávala z pěti propanbutanových láhví, 38 šroubů, čepelí nožů a dalších menších kovových předmětů, napsala švédská média s odvoláním na prokuraturu.
Uzbeckému stavebnímu dělníkovi, jemuž v době útoku bylo 39 let, byla ve Švédsku opakovaně zamítnuta žádost o povolení k pobytu. Úřady po něm pátraly a hrozilo mu vyhoštění ze Švédska.
Uzbekistán ještě před útokem varoval nejmenovanou západní zemi kvůli napojení Akilova na teroristy. Naverbovat jej měl Islámský stát (IS) poté, co v roce 2014 opustil vlast. Švédská policie už před atentátem věděla o tom, že sympatizuje s extremistickými organizacemi, ale neměla žádné indicie vedoucí k domněnce, že by plánoval útok.
Akilov na videonahrávce přísahal věrnost IS. Svůj čin připravoval několik měsíců, přičemž shromažďoval informace o možných cílech útoku.
Akilovův případ vyvolal v zemi debatu o nutnosti urychlit vyhošťování odmítnutých imigrantů. Podle listu Aftonbladet bylo v době útoku v zemi 12 tisíc osob, které se snažila policie dohledat a zajistit jejich deportaci.
Švédská vláda v roce 2016 přitom ve snaze o zpomalení přílivu migrantů zpřísnila azylové podmínky. Učinila tak poté, co v roce 2015 v zemi požádalo o azyl rekordních 163 000 lidí.