Londýn – Existují chvíle, kdy jsou naděje na přežití jen mizivé. V takových případech může člověka zachránit jediná věc – transfuze krve. Životodárné tekutiny ale stále ubývá, a stává se tak méně a méně dostupnou. Vědci to teď chtějí změnit. Tým britských lékařů vyvíjí experimentální umělou krev, která by v příštích letech mohla fungovat jako ta pravá. V daleké budoucnosti by se tak jedna z nejdůležitějších tekutin mohla vyrábět v továrnách jako třeba kola.
Na bojištích nebo v epicentru přírodních katastrof je krev asi nejpotřebnější. Je jí ale málo, a tak se vědci snaží vyvinout krev umělou. „Je to skvělá věc v místech, kde krev není dostupná. Třeba v ambulanci uprostřed Afghánistánu, takže armáda a námořnictvo velmi podporují výzkum umělé krve. Jestli to platí i pro normální nemocnice, to už je jiná otázka,“ vysvětlil profesor biochemie na univerzitě v Essexu Chris Cooper.
Tým britských lékařů poprvé vyrobil v laboratoři miliony umělých červených krvinek, které roznášejí po těle kyslík. Vypěstovali je z kmenových buněk kostní dřeně, přitom by se dalo pracovat i s embryonálními kmenovými buňkami, které se snadno množí. Patentování metody, která by je využívala, ale evropské zákony nepovolují. „Vypěstovaná krev musí být otestována na zvířatech a potom podstoupit řadu zkoušek, aby se prokázala její bezpečnost a účinnost. Předpokládáme, že klinické testy budou do tří let,“ uvedl své plány vedoucí týmu a profesor buněčné terapie na univerzitě v Edinburghu Marc Turner.
Umělá krev ale přináší určitá rizika
Cílem je vyrobit umělou náhradu za univerzální krevní skupinu 0 negativní. Tu má sice jen zlomek populace, bezpečně ji ale může přijmout až 98 procent lidí. Výroba umělé krve ale také naráží na mnohé potíže. Dle profesora biochemie Coopera například odstraňuje některé důležité molekuly, jako oxid dusnatý. To je plyn, který kontroluje krevní tok a krevní tlak v těle. Obvykle vytváří i špatné železité molekuly. Železo pak může oxidovat a začít rezavět.
Umělá krev by vyřešila i riziko přenosu nemocí
Testy v jiných zemích ukázaly na další problémy, které bude třeba překonat. „Zvláštním problémem tohoto procesu je, že se musí krevních náhražek vyrobit ohromné množství. Na rozdíl od normálních léků, kde stlačujete léčebné prvky do jedné pilulky. Musí se toho vyrobit spousta už jenom kvůli těm testům na zvířatech a to je pro nás vědce velká výzva,“ dodal Cooper. Výroba takového množství, jakého je potřeba při transfuzích, je ale pořád hudba daleké budoucnosti. Marc Turner souhlasí s tím, že množství je největší problém. Drahé produkty by podle něj byly pramálo účinné i v nemocnici, natož na nějakých odlehlých místech, kde se přihodilo neštěstí. Zastánci umělé krve jsou ale přesvědčení, že je to bezpečná a praktická alternativa k tradiční transfuzi. Umělá krev by totiž vyřešila i riziko přenosu nemocí.
V některých zemích se totiž fakt, že se za odběr krve platí, rozvinul ve smrtelně nebezpečný byznys. Vidinou peněz se totiž nechali zlákat třeba lidé závislí na drogách, to je akutní problém například v Bulharsku.
