Ve Spojených státech už desátý den v řadě pokračují demonstrace, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda. Jejich průběh je přitom zatím výrazně klidnější než před několika dny. Protesty pokračují také ve Washingtonu, děje se tak bez projevů násilí. Policie přesto posílila ochranu exponovaných míst, například Bílého domu. Americký ministr obrany Mark Esper však nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města USA kvůli nepokojům.
V USA se konají pietní akce za Floyda. Vojáci se stáhnou z Washingtonu
První ze série pietních akcí se ve čtvrtek konala ve městě Minneapolis, kde Floyd zemřel po brutálním policejním zásahu. Zúčastnilo se jí několik afroamerických aktivistů i rodina mrtvého. Na jeho počest společně drželi osm minut a 46 sekund ticha, přesně tak dlouho mu totiž policista Derek Chauvin při zatýkání klečel na krku.
Uctít památku George Floyda přišli i politici nebo hollywoodské osobnosti. Mezi hosty byl také syn světoznámého pastora a bojovníka za rasovou rovnoprávnost Martin Luther King mladší. Řečníci vedle slov o útlaku odsoudili násilí, které událost v řadě měst vyvolala.
„Zemřel kvůli tomu, že v Americe nefunguje spravedlnost. Zemřel, protože tato země se nikdy nenaučila, že jestliže spácháš zločin, nezáleží na tom, jestli na sobě máš modré džíny nebo modrou uniformu, za svůj čin musíš zaplatit. Toto není běžný pohřeb za běžných okolností,“ prohlásil při mši aktivista a reverend Al Sharpton.
Reverend Sharpton vyzval k opakování pochodu na Washington – jedné z největších demonstrací za lidská práva v dějinách země. Masová demonstrace má být v hlavním městě 28. srpna. V ten den uplyne 57 let od slavného projevu „Mám sen“ Martina Luthera Kinga.
Piety se mimo jiné zúčastnili i reverend Jesse Jackson bojující za občanská práva či senátorka za stát Minnesota Amy Klobucharová. Během akce promluvil také bratr zesnulého Philonise Floyd.
„Vy všichni jste přišli kvůli mému bratrovi. Je to úžasné, že dojal srdce tolika lidí. Snažím se zůstat silný, protože chci spravedlnost pro George, všichni ji chceme. A on ji dostane,“ uvedl.
Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou
Americký ministr obrany Mark Esper v pátek nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.
Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. „Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington,“ řekla ve čtvrtek Bowserová.
Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi devět set, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.
Pohřeb bude v Houstonu příští úterý
Pieta v Minneapolisu je první z řady vzpomínkových akcí, které se během šesti dnů odehrají ve třech městech Spojených států. Floydův pohřeb je plánován na 9. června v Houstonu, kde vyrůstal a dlouho žil. K minutám ticha se přidaly i stovky zdravotníků v New Yorku, který patří mezi koronavirem nejvíce zasažená města v USA.
„Pandemie koronaviru ukázala, že pacienti tmavší barvy pleti jsou často opomíjeni zdravotnickým systémem. Proto mají vyšší úmrtnost na koronavirus,“ uvedla jedna z lékařek Kamini Doobayová.
Nyní už bývalý policista Derek Chauvin je ve vazbě. Generální prokurátor státu Minnesota ve středu zvýšil jeho obvinění z vraždy třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Floydova smrt vyvolala ve Spojených Státech rozsáhlé nepokoje. Bezpečnostní složky zadržely od začátku protestů na deset tisíc lidí. Poslední tři noci už ale byly klidnější a města postupně ruší noční zákaz vycházení.
Demonstrace se nakonec z USA rozšířily v menším měřítku do celého světa. Naposledy lidé vyšli do ulic třeba ve Vídni nebo Barceloně.
Policisté v Buffalu vážně zranili seniora
Kromě toho byli v Buffalu ve státě New York postaveni mimo službu dva policisté poté, co se ve čtvrtek na internetu objevilo video, které zachycuje, jak shodili na zem 75letého muže. Incident natočil zpravodaj místní rozhlasové stanice WBFO a umístil ho na Twitter.
Snímek zachycuje vysokého bělocha s šedivými vlasy, který se blíží k postupujícím těžkooděncům. Jeden policista do něj následně strčí obuškem a muž spadne na záda. Poté je slyšet prasknutí a muži začne téct z rány na hlavě krev.
Na videu z Buffala je vidět, jak většina policistů dál postupuje kolem krvácejícího muže ležícího na zádech. Strážník, který do něj strčil obuškem, se ale nad ním začal sklánět, než mu kolega naznačil, aby šel dál. V pozadí je slyšet, jak někdo přivolává zdravotníky.
Dva zdravotníci podle WBFO následně pomohli muži do sanitky. Policie poté uvedla, že senior utrpěl zranění, jelikož zakopl a spadl. Policejní komisař Byron Lockwood podle starosty Browna nařídil, aby bylo zahájeno vyšetřování. Oba policisté jsou postaveni mimo službu.
„Tento incident je zcela neospravedlnitelný a naprosto ostudný,“ reagoval na Twitteru guvernér státu New York Andrew Cuomo. A vyzval Buffalo, aby policisty propustilo. Prokuratura by podle guvernéra měla rovněž prověřit možnost trestního stíhání obou policistů. „Když jsme viděl to video (z Bufalla), udělalo se mi zle od žaludku,“ řekl na tiskové konferenci Cuomo. „Řekl bych, že město by mělo usilovat o propuštění (policistů),“ uvedl. Cuomo rovněž dodal, že se seniorem hovořil.
„Video mne hluboce znepokojilo,“ uvedl starosta Buffala Byron Brown. „Po dnech pokojných protestů a několika jednáních, která jsem měl s policejním vedením a zástupci veřejnosti, je tato událost deprimující,“ dodal. Podle Browna je muž ve vážném, ale stabilizovaném stavu v nemocnici. Později úřady sdělily, že senior je při vědomí.
V Chicagu začalo vyšetřování celé skupiny policistů kvůli zadržení dvou žen podezřelých z výtržnictví. Obušky jim bili do vozu a pak je z něj vytáhli. Obě si stěžují, že na nich klečeli jako na Georgi Floydovi. „Proč by někdo používal takovou sílu, pokud by se nesnažil vyvolat strach a chaos?“ řekl advokát zadržených žen Nenye Uche.
V Iowa city zase policie střílela granáty se slzným plynem přímo na demonstranty, kteří porušili zákaz vycházení.
Twitter zablokoval video Trumpovy kampaně s poctou Floydovi, porušilo autorská práva
Sociální síť Twitter zablokovala video s poctou Georgi Floydovi, které ve středu zveřejnila kampaň prezidenta Donalda Trumpa. Učinila tak kvůli porušení autorských práv. Krok podle ní ještě zvýší napětí mezi šéfem Bílého domu a sociální sítí, která minulý týden jeho příspěvky označila za nepřesné.
„Toto médium bylo odebráno v reakci na hlášení vlastníka autorských práv,“ stojí pod příspěvkem na twitterovém účtu Tým Trump, za nímž stojí prezidentův volební tým. „Usilujeme o spravedlivější společnost, ale to znamená budovat, nikoli strhávat,“ stojí mimo jiné u tweetu.
Téměř čtyřminutové video s názvem Hojení místo nenávisti (Healing, no Hatred), které je stále k dispozici na sociální síti YouTube, obsahuje sestřih fotografií a videí z pokojných i násilných protestů, které vyvolala smrt černocha George Floyda. Na pozadí hovoří prezident Trump a zní klavírní hudba.
Společnost Twitter v prohlášení uvedla, že dostala stížnost na porušení autorských práv, na základě které video ze své sítě odstranila. Trumpova kampaň ji ale obvinila z cenzury „poselství prezidenta Trumpa, které povznáší a sjednocuje“.
Twitter je oblíbenou komunikační platformou Donalda Trumpa. Minulý týden se s ní ale dostal do sporu poté, co označila jeho zprávy o korespondenčním hlasování za nepřesné. Prezident následně nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Twitter později u dalšího Trumpova příspěvku uvedl, že oslavuje násilí. Prezident totiž v reakci na násilné protesty proti rasismu napsal: „Když začne rabování, začne střelba,“ což je výrok miamského policejního šéfa Waltera Headlyho známého svým rasismem vůči černochům z roku 1967. Twitter tento příspěvek nesmazal a nechal jej přístupný.
Jordan věnuje 100 milionů dolarů na boj za rasovou rovnost
Legendární basketbalista Michael Jordan věnuje společně se značkou Jordan během deseti let 100 milionů dolarů organizacím, které usilují o rasovou rovnost a sociální spravedlnost. Cílem jeho snahy bude také zajistit potřebným lepší přístup ke vzdělání. Jde o další reakci šestinásobného vítěze NBA na smrt George Floyda, který zemřel po policejním zásahu.
V neděli Jordan v prohlášení uvedl, že Afroameričané a další menšiny už mají dost rasismu ve Spojených státech amerických. „Jsem hluboce zarmoucený, skutečně ztrápený a prostě naštvaný. Vidím a cítím všeobecnou bolest, vztek a frustraci. Stojím za těmi, kteří odsuzují hluboce zakořeněný rasismus a násilí vůči barevným lidem v naší zemi. Máme toho už dost,“ řekl sedmapadesátiletý majitel klubu Charlotte Hornets.