Ankara - Státní televize v Turecku opět přilila olej do ohně turecko-kurdské nevraživosti. V parlamentu totiž vystoupil vůdce Strany pro demokratickou společnost Ahmet Turk a v jeho projevu zazněla kurdština. Televize okamžitě přerušila přímý přenos, čímž znovu upozornila na kontroverze kolem užívání tohoto jazyka, které bylo dříve zcela zakázáno. Televize se pak za přerušení přenosu omluvila, přenos prý přerušila kvůli tomu, že je podle ústavy oficiálním jazykem v zemi nadále pouze turečtina.
Turecko nedávno posílilo kulturní práva kurdské menšiny, a to na nátlak Evropské unie. Turecko si tak chtělo připsat kladné body pro svou snahu stát se členem EU. V zemi teď může vysílat třeba státní televizní kanál pro kurdy. V politice ale kurdština zůstává zakázaná.
Dnešní projev Ahmeta Turka ještě zvýšil napětí před místními volbami, které se uskuteční na konci března. Umírněná Strana pro demokratickou společnost, která je největším kurdským politickým uskupením, kontroluje velkou část převážně kurdského jihovýchodu země a má v parlamentu 21 poslanců. Jenomže jí hrozí u ústavního soudu zákaz činnosti pro údajné svazky s ilegální Stranou kurdských pracujících, která podporuje separatistické tendence. Prokuratura by tak prý mohla Turkova proslovu využít k zákazu činnosti jeho strany, uvedla agentura AP.
Kurdština byla úplně zakázána v roce 1981, o deset let později schválil turecký parlament zákon, který umožňuje její omezené užívání. Nadále ale nesmí být kurdština vyučována ve školách, nesmí se používat v politické propagandě či ve vysílání. Jako první turecký státník od roku 1924 uznal existenci Kurdů v roce 1991 bývalý prezident Turgut Özal, přesto ale Kurdové stále nejsou v Turecku uznáváni jako menšina (stejně jako Řekové, Arméni, Asyřané či Židé).
