S rostoucí chutí po levných rybách stoupá i poptávka po rybářích. Podle odhadů OSN chybí v ráji rybolovu - Thajsku - až 50 tisíc pracovníků. Dohazovači je proto lákají z okolních chudých zemí nebo je dokonce unášejí. V Jihočínském moři tak pracují nelegálně tisíce rybářů a v takzvaných pracovních táborech na vodě často zmizí beze stopy.
Málokdo má peníze na vykoupení se ze soudobého otrokářství. Jeden zdravý rybář vyjde na 900 dolarů, v přepočtu zhruba 22 tisíc korun. Po nástupu na plavidlo ho čeká tvrdý život: osmnácti až dvacetihodinová pracovní doba ve vedrech a slané vodě. Za to nedostatečná strava, ubytování a násilí. "Když se mladý muž dostane na loď, je to obvykle na čtyři roky. Pracuje 18 hodin denně i více, bez dostatečného jídla. Aby vydržel, dávají mu stimulanty. Když onemocní, zraní se nebo se kapitánovi znelíbí, hodí ho přes palubu," přibližuje expert na boj proti obchodování s lidmi Friedman Matt. Když čtyřletou službu ilegální rybář vydrží, stejně nedostane zaplaceno a s nalomeným zdravím se v nejlepším případě vrací domů.
Rybolov a pašování lidí má v Thajsku a okolí dlouholetou tradici. Poptávka po čerstvých rybách pak tento byznys dělá ještě špinavějším. Novodobí otroci loví ryby pro thajské zprostředkovatele, kteří úlovky odprodávají americkým firmám. Podle odhadů se na ilegálním rybolovu vydělá ročně 10 miliard dolarů.
Boj s pašeráky lidí není jednoduchý: Po odhalení stihnou u některých lodí změnit čísla, vlajku a registraci a odjet i se svými rybářskými otroky jinam. Okolo překupníků se ale pomalu stahuje smyčka. Jejich činnost sledují lidé z neziskových organizací, kteří se postižené snaží vystopovat pomocí nejmodernější techniky – například prostřednictvím satelitů. Tři stovky rybářských otroků se teď podařilo zachránit v Indonésii.
