Petrohrad - Rusko vyhlásilo sankce vůči Britské radě (British Council), vzdělávacímu středisku, které se nepodvolilo rozhodnutí Moskvy uzavřít od Nového roku své pobočky v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Postup rady Moskva označila za provokaci zaměřenou na stupňování napětí ve vztazích mezi oběma zeměmi a oznámila, že přijme vůči ní řadu restriktivních opatření, mimo jiné přestane vydávat víza jejím novým pracovníkům a neobnoví akreditaci stávajícímu personálu. Zároveň bude vymáhat daňové nedoplatky, které petrohradská pobočka dluží Rusku.
Britská rada v pondělí po zimních prázdninách obnovila svou činnost v Rusku navzdory prosincovému nařízení Moskvy, že od 1. ledna musejí pobočky v Petrohradě a Jekatěrinburgu ukončit svou činnost, protože prý není vymezena zákonnými opatřeními a je v rozporu s ruskými a mezinárodními normami. Britská strana obvinění odmítá. Mluvčí britského ministerstva zahraničí připomněl nedávné prohlášení šéfa britské diplomacie Davida Milibanda, že činnost Britské rady v Rusku vychází z dvoustranných smluv z roku 1994 a plně odpovídá mezinárodnímu právu, tedy i vídeňské konvenci o právu mezinárodních jednání.
Britská rada je nezisková organizace financovaná britským ministerstvem zahraničí. Zabývá se především organizováním kurzů angličtiny a podobnou vzdělávací činností. Ještě před třemi lety měla v Rusku 15 regionálních poboček, nyní z nich zbývají už jen dvě, které mají být nyní uzavřeny. Moskva mimo jiné tvrdí, že Britská rada svou činností vykazuje zisk, a měla by být proto v Rusku zdaněna. Nařízení o zastavení činnosti se netýká sídla Britské rady v Moskvě. Pokud ale bude činnost rady v regionech pokračovat, ruská strana si vymezuje právo přijmout ještě další opatření, a to i vůči úřadu rady v Moskvě. Britský premiér Gordon Brown ruské nařízení ihned po jeho zveřejnění odsoudil a prohlásil, že Britská rada je plně oprávněna v Rusku působit.
Prokuratura v Čečensku na jihu Ruska dnes navíc požádala soud o uzavření britského Střediska pro budování míru a komunitního rozvoje v Grozném kvůli údajnému porušování daňových předpisů. Jiná odbočka téže organizace v Ingušsku už byla na žádost prokuratury uzavřena.
Vztahy mezi Londýnem a Moskvou se v posledních měsících zhoršily například kvůli odmítnutí Moskvy vydat Andreje Lugového, kterého britský Scotland Yard podezřívá z vraždy někdejšího agenta ruské tajné služby Alexandra Litviněnka. Lugovoj, který byl v prosinci zvolen poslancem Státní dumy, obvinění odmítá. Moskva zase od Londýna neúspěšně žádá vydání někdejšího oligarchy Borise Berezovského, který v Británii získal politický azyl. Londýn loni v létě reagoval na neochotu vydat Lugového vyhoštěním čtyř ruských diplomatů z Británie, Moskva zvolila v odvetě stejný postup.
Podle moskevského zpravodaje ČT Josefa Pazderky je situace kolem Britské rady logickým důsledkem eskalace napětí mezi Moskvou a Londýnem, především kauzy Litviněnko. To dokládají i slova britského ministra zahraničí Milibanda, který dnes prohlásil, že Britská rada se velmi nešťastně stává obětním beránkem politického napětí mezi oběma zeměmi.
Politolog a publicista Alexandr Tomský dnes ve Studiu ČT24 uvedl, že Rusku jako autokratickému režimu vadí každá západní organizace ze svobodných států. Zároveň podle něj politici na obou stranách mohou být vedeni snahou získat na této kauze politické body.
