V říjnu dorazilo do Evropy stejné množství migrantů jako za celý loňský rok

V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218 tisíc migrantů. Uvedl to úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Říjnový počet uprchlíků je tak zhruba stejný jako množství migrantů za celý loňský rok. Nejvíce lidí – kolem 190 tisíc – připlulo do Řecka. Tamní pobřežní stráž oznámila další nehodu jednoho z člunů s uprchlíky, při které zahynuli nejméně čtyři lidé.

„Jde dosud o vůbec nejvyšší počet za jeden měsíc a zhruba stejný počet jako za celý rok 2014,“ řekl mluvčí UNHCR Adrian Edwards. Největší část uprchlíků, 53 procent, podle něj tvoří Syřané, pětinu pak Afghánci.

Migrantů nyní na nejoblíbenější trase z Turecka přes Egejské moře do Řecka přibývá navzdory méně příznivému počasí. Například v červenci na řecké ostrovy dorazilo čtyřikrát méně lidí.

Z pašování lidí se stal výnosný byznys, který neuvěřitelně rozkvetl, a zřejmě část zemí nemůže nebo nechce tento byznys zastavit. Velmi výrazně poklesly ceny za přepravu do Evropy, tudíž si to může dovolit více lidí.
Marek Hudema
redaktor Hospodářských novin

Důvodem, proč nyní do Evropy míří více lidí, je podle UNHCR blížící se zima, tedy případně ještě komplikovanější počasí, ale také horšící se podmínky v přeplněných utečeneckých táborech, které se nacházejí v Turecku, Libanonu a Jordánsku.

Kvůli bouřlivějším podmínkám na moři přibývá i tragických nehod: nejnovější se stala v pondělí u ostrova Farmakonisi, kde zahynuli přinejmenším čtyři lidé; dalších šest osob se pohřešuje. V neděli se potopila loď s uprchlíky u ostrova Samos, zemřelo 11 lidí včetně šesti dětí.

Uprchlíci u řeckého ostrova Lesbos
Zdroj: Dimitris Michalakis/Reuters

Mluvčí úřadu vysokého komisaře William Spindler v rozhovoru pro agenturu DPA rovněž připustil, že jedním z důležitých činitelů může být postoj Německa, které se zatím k uprchlíkům staví velmi vstřícně. „Fakt, že Německo má velice velkorysou azylovou politiku, patří k těm faktorům,“ řekl.

Migranti vyrážejí z Řecka přes Balkán

Většina migrantů pokračuje z Řecka po takzvané balkánské trase přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko dále do Rakouska a Německa. Slovinská policie v pondělí uvedla, že v neděli do země z Chorvatska dorazilo více než 7600 lidí. V noci na pondělí a ráno přibylo dalších 2130 migrantů.

7 minut
Hudema: Výrazně poklesly ceny za přepravu do Evropy
Zdroj: ČT24

Od 17. října, kdy se Slovinsko po uzavření chorvatsko-maďarských hranic stalo pro migranty tranzitní zemí při cestě do západní Evropy, už přes slovinské území prošlo 126 270 lidí, uvedla agentura APA.

Sousední Chorvatsko začali uprchlíci využívat pro tranzit už v září, po uzavření hranic mezi Maďarskem a Srbskem. Za tu dobu zemí prošlo 302 400 migrantů, uvedlo chorvatské ministerstvo vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...