Vídeň - Na jihu Rakouska měl dnes nehodu český autobus, který vezl dětskou výpravu na pobyt do Chorvatska. Při havárii přišel o život jedenáctiletý chlapec, dalších deset osob je zraněno. Nehoda se stala v sobotu kolem druhé hodiny ráno. Autobus havaroval, když se řidič vyhýbal vozidlu, které před ním prudce zabrzdilo. Organizátor zájezdu poslal do Rakouska náhradní autobus. Asi 12 hodin po nehodě tak mohla většina rekreantů pokračovat v cestě.
V autobusu, který podle rakouských médií patří firmě Petr Jaroš z Píště na Opavsku, bylo asi pět desítek českých turistů. Většina z nich přitom byly děti ze základní školy v Železném Brodě. Ty směřovaly do Chorvatska na ozdravný pobyt. Jejich cesta ale skončila na rakouské dálnici A2 u obce Lassnitzhöhe nedaleko Štýrského Hradce.
Autobus havaroval poté, co se řidič vyhýbal vozidlu, které jelo před ním a prý náhle zabrzdilo. Řidič autobusu situaci nezvládl, sjel ke krajnici, ta se utrhla a vůz se pak bokem opřel o svah příkopu. Ještě několik metrů pak trvalo, než se vůz úplně zastavil. Při nehodě přišel o život jedenáctiletý chlapec, který seděl na předním sedadle vedle řidiče. Podle mluvčí rakouské dálniční policie se jednalo o syna jednoho z řidičů. Na místo se sjelo třináct vozů záchranné služby, zasahovali zde hasiči i zdravotníci.
Většina cestujících vyvázla bez vážnějších zranění, hovoří proto o štěstí. V současnosti je v nemocnici ve Štýrském Hradci jedna žena, která utrpěla lehčí zranění. Následky nehody mohly být přitom mnohem hrozivější, pokud by se celý autobus překlopil.
Děti si odhlasovaly, že budou pokračovat v cestě
Rodiče dětí z havarovaného autobusu mají za sebou bezesnou noc, kdy čekali na jakékoliv informace. Postupně se ale všichni se svými dětmi spojili mobilními telefony. Nervozitu a strach tak vystřídala v Železném Brodě úleva. Zprávu o tom, že se žádnému z žáků místní školy nic nestalo, hlásil starosta i místním rozhlasem.
Pan Ševčík měl v autobuse dva syny. „Podobnou noc nikomu nepřeji. Oba kluci mají telefony, takže hned telefonovali, že jsou v pořádku. Měli jsme starosti jako každý rodič. Měli jsme představu, že na místo pojedeme. Po zvážení situace jsme ale usoudili, že je to zbytečné,“ říká Ševčík.
Děti jely na ozdravný pobyt za odměnu, celý rok pracovaly na lepším prospěchu. Organizátor akce nechal hlasovat, o tom, zda děti chtějí pokračovat v cestě. Rozhodly se, že zájezd nezruší. Právě to, že se samy děti rozhodly v cestě pokračovat, svědčí podle rodičů o tom, že jsou úplně v pořádku a že neutrpěly ani větší psychický šok.
