Vláda Donalda Tuska vydala nařízení, které na základních školách v celém Polsku od začátku dubna zásadně omezuje zadávání domácích úkolů. Změna má reformovat systém vzdělávání a jeho příliš velký důraz na plnění povinnosti, a naopak malou kreativitu. Ministryně školství zároveň věří, že to zlepší duševní zdraví školáků. Podle kritiků je ale rozhodnutí příliš radikální a jeho zavedení neprovázela hlubší odborná diskuse.
V Polsku osvobodili školáky od domácích úkolů. Učitelé mluví o zbrklosti
Jedenáctiletá Ola Kozaková z předměstí Varšavy má mnohem více času na své koníčky: hudbu a malování. Polské ministerstvo školství totiž rozhodlo o tom, že výrazně omezí zadávání domácích úkolů na základních školách. Opatření vstoupilo v platnost na začátku dubna. Ola a s ní zástupy dalších školou povinných dětí tak mají za sebou první týdny, ve kterých si po vyučování užívají větší porci volného času.
Ola to vítá, protože domácí úkoly se jí příliš nelíbily. „A ve skutečnosti nedávaly smysl, protože většina lidí v mé třídě je ráno opsala od někoho, kdo domácí úkol udělal.“
Zrušením domácích úkolů za vyšší kreativitu
Zákaz domácích úkolů reaguje na širokou diskusi o potřebě změny vzdělávacího systému. Ten podle kritiků klade dlouhodobě přílišný důraz na povinnosti a nepodporuje kritické myšlení ani kreativitu.
Nová pravidla tak učitelům už nedávají možnost dávat dětem v prvních až třetích třídách práci na doma. Pro čtvrté až osmé ročníky jsou domácí úkoly nepovinné a nelze je zahrnout do klasifikace.
Pro žáky zjevná výhra, rodiče mohou mít pocity spíše smíšené. „Moc mě to netěší, protože je to (domácí úkoly) jakýsi způsob, který dítěti pomáhá upevnit nabyté vědomosti. A (pro rodiče) je to způsob, jak si udržet přehled o tom, co dítě skutečně umí, i o tom, se děje ve škole,“ říká Magda Kozaková, matka Oly.
Otec Pawel Kozak je smířlivější. „Zdá se, že domácí úkoly byly hlavním důvodem, proč děti nemají rády školu. Takže opravdu doufám, že z dlouhodobého hlediska to bude změna k lepšímu.“
Učitelé kritizují zbrklost, ministryně se za rychlost chválí
Podobně rozdělená je i odborná veřejnost v Polsku. Někteří pedagogové se domnívají, že stopka domácím úkolům může být ukvapená. Obecně si učitelé myslí, že se to stalo příliš rychle, příliš zbrkle a že se o tom příliš málo mluvilo, řekl vedoucí Unie polských učitelů Slawomir Broniarz.
Ministryně školství Barbara Nowacka oznámila zavedení nového přístupu k domácím úkolům zhruba měsíc po nástupu do úřadu. Ale právě v této rychlosti a rozhodnosti vidí největší devizu.
„Když jsem četla výzkumy týkající se duševního zdraví dětí, jejich přetížení učením, příčin depresí, napětí, stresu nebo ztráty zájmu o učení, tak jedním z faktorů, který se dal nejrychleji odstranit, byla zátěž domácích úkolů,“ řekla.
Zátěž, či údajná zátěž domácími úkoly byla loni také jedním z důležitých předvolebních témat a v průběhu kampaně získala značnou pozornost.
Komentátor webu denik.cz Luboš Palata řekl, že rušení úkolů je v zemi pokusem o inkluzi. V Polsku jsou výrazné sociální rozdíly a pro školáky ze znevýhodněných rodin bylo náročnější úkoly zpracovávat. „Je to šance pro rodiny ze sociálně chudších rodin vyrovnat krok s bohatšími rodinami," domnívá se komentátor.