V pařížské Invalidovně otevřen de Gaullův památník

Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes v pařížské Invalidovně slavnostně otevřel památník věnovaný generálu Charlesu de Gaullovi (1890-1970), považovanému za největšího Francouze minulého století. Připomněl přitom de Gaullovy zásluhy o osvobození země od nacismu a o její pozdější nový vzestup a přihlásil se k jeho odkazu.

Památník byl vybudován z iniciativy Sarkozyho předchůdce Jacquesa Chiraka a s výjimkou sochy na třídě Champs-Elysées je to vůbec první materiální upomínka na de Gaulla v Paříži. Chirac byl inauguraci přítomen.

Sarkozy, jehož obliba v poslední době prudce klesla, v dnešním projevu připomněl, že de Gaulle dosáhl svých úspěchů navzdory kritice a nepochopení, kterým musil často čelit. Francie je podle něho povinna památku gaullismu zachovávat.

Památník je umístěn v podzemí jednoho z nádvoří Invalidovny. Je plně založen na obrazu a zvuku, není to v pravém slova smyslu muzeum. Jeho tvůrci položili důraz na tři stěžejní momenty či období de Gaullova života. Jde o 18. červen 1940, kdy z londýnského exilu vyzval Francouze k odporu proti německé okupaci a postavil se do jeho čela, o jeho roli při osvobození Francie v roce 1944 a o stabilizaci Francie založením takzvané 5. republiky v roce 1958. De Gaulle pak byl až do roku 1969 francouzským prezidentem.

Návštěvníci se s jeho dráhou mohou seznámit prostřednictvím archivních fotografií a filmových a zvukových záběrů, při jejichž aranžmá bylo použito nejmodernější techniky. Interaktivní formou budou také moci získávat odpovědi na otázky spojené s jeho kariérou, a to včetně jejích aspektů, které dodnes budí polemiku. Jde třeba o sporný přístup k původním obyvatelům kolonií, kteří se po jejich osamostatnění stali kvůli své loajálnosti Francii terčem represí nových úřadů.

K odkazu de Gaulla, který kladl důraz na zvláštní místo Francie ve světě a na nezávislost jejího rozhodování, se tradičně hlásí klasická francouzská pravice a prezidenti z jejích řad. Podle skalních gaullistů se ale toto dědictví postupně drolí. Jeden z nich, syn slavného spisovatele Françoise Mauriaka Jean Mauriac, který de Gaulla 30 let doprovázel jako novinář, dnes například v listu Le Parisien označuje za skličující, že „Sarkozy, který slepě sleduje (amerického prezidenta) George Bushe, ničí poslední de Gaullovo dědictví, nezávislost na Spojených státech“.

De Gaulle zemřel rok po abdikaci na prezidentskou funkci ve svém sídle ve vesnici Colombey-les-Deux-Eglises, kde je také pohřben a kde se nyní buduje jeho muzeum. V Paříži bylo po něm přejmenováno náměstí Etoile a jeho jméno nese také hlavní pařížské letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 17 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 36 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 44 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...