Slováci vybírali v prvním kole voleb nového prezidenta, většina volebních místností se zavřela ve 22:00. Převážně klidný průběh narušil podvečerní incident v obci Medzany na Prešovsku. Podle policie tam „značně intoxikovaný muž“ sebral urnu a rozsypal ji na ulici. Hlasování tam bylo přerušeno, a proto následně prodlouženo až do 23:16. Do stejné doby platilo moratorium na zveřejňování odhadů výsledků.
V obci Medzany na Prešovsku sebral muž volební urnu a vysypal ji na ulici. Hlasování tam prodloužili
Události ČT: Slováci volí prezidenta (zdroj: ČT24)
„Přišel volič, vzal urnu, vyběhl ven. Hodil ji na zem, a protože je z papíru, tak se rozletěla. Urna je rozbitá a lístky jsou rozházené. Momentálně čekáme na vyšetřovatele,“ uvedl starosta obce Medzany Jozef Kipikaša k podvečernímu incidentu.
Volby byly v obci nakonec přerušené od 18:50 do 20:06. Z tohoto důvodu se tam volební místnost zavřela až ve 23:16 a do této doby také trvalo volební moratorium, které zakazuje šířit jakékoli informace ve prospěch nebo neprospěch kandidátů včetně průběžných výsledků voleb. Policie uvedla, že zahájila trestní stíhání pro trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda.
Podle šéfa volební komise Eduarda Bárányho nebyly hlasovací lístky v rozbité urně poškozeny natolik, že by se z nich nedalo určit, jaký kandidát byl zakroužkován. Proto incident nebude mít vliv na výsledky voleb.
Medzany mají asi osm set obyvatel, takže rychlost sčítání hlasů incident zřejmě také neovlivní, protože se bude čekat na výsledky ve velkých městech. „Nevím, jaká je tam volební účast, ale osobně si nemyslím, že to ovlivní čas, kdy budeme znát výsledky voleb,“ řekl podle webu Sme.sk Bárány.
Podle informací webu sebral urnu místní zastupitel Anton Vaňo, který byl zřejmě pod vlivem alkoholu.
Šefčovič a Harabin odvolili už před polednem, Čaputová je následovala odpoledne
Jako první z favoritů dorazil k volební urně už dopoledne eurokomisař Maroš Šefčovič, následoval jej soudce Štefan Harabin a kolem půl čtvrté odpoledne odvolila i právnička Zuzana Čaputová.
„Jsem velmi zvědavá na výsledky, nemám aktuální čísla z našich interních průzkumů. Je to zajímavý pocit. Pro mě to není jen o dnešním dnu, je to završení několikaměsíční snahy a kampaně,“ řekla Čaputová po odchodu z volební místnosti v Pezinku.
Maroš Šefčovič u prezidentských voleb
Současné prezidentské volby vnímá jako silné volání lidí po změně, rozhodující okamžik vidí ve vraždě novináře Jána Kuciaka. Země podle Čaputové stojí na křižovatce - jak z hlediska budování důvěry veřejnosti, tak zahraničnepolitické orientace.
Ještě na začátku února byl podle průzkumů veřejného mínění nejpopulárnější ze všech zájemců o funkci prezidenta Šefčovič. Později se ale do čela žebříčku popularity se značným náskokem dostala Čaputová, v jejíž prospěch se kandidatury vzdal původní spolufavorit voleb, vědec Robert Mistrík.
Šefčovič, který odvolil už dopoledne v Bratislavě, na otázku novinářů odmítl odhadnout, zda se dostane do druhého kola. „Mám velmi dobrý pocit, uvidíme, jak lidé rozhodnou. Udělali jsme maximum, abychom se do druhého kola dostali. Jedna věc je osobní pocit, rozhodnout ale mohou miliony voličů. Vůli lidí je třeba respektovat,“ prohlásil.
Za třetího favorita voleb je považován soudce nejvyššího soudu Harabin. I on odvolil v Bratislavě, při odhadu výsledku si známý fanoušek fotbalu pomohl sportovním přirovnáním. Vždy prý fotbal hrál s tím, že vyhraje.
Štefan Harabin hovoří při odchodu z volební místnosti s novináři
Jděte volit, vyzývá Slováky Kiska
Pokud žádný ze 13 prezidentských kandidátů nezíská hlasy většiny ze 4,5 milionu oprávněných voličů, uskuteční se za dva týdny rozhodující druhé kolo. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.
Podle slovenského ministerstva vnitra jen jedna obec oznámila využití možnosti otevřít volební místnost dříve než v sedm hodin ráno. Jedna z volebních místností v Malackách na západě země se uzavře zhruba půl hodiny po oficiálním ukončení voleb, neboť kvůli absenci jednoho člena volební komise tam hlasování nezačalo včas.
Dílčí údaje o volební účasti za celou zemi nejsou známé. Sociolog Martin Slosiarik odhaduje, že k volebním urnám by mohlo přijít až 60 procent voličů. To by bylo více než před pěti lety, kdy v prvním kole prezidentských voleb volební účast dosáhla 43,40 procenta.
Až na výše zmíněný incident v Medzanech nehlásily úřady žádná vážnější narušení voleb. Podle listu Sme v obci Jablonica na západě země chtěl volit slovenského prezidenta místní obyvatel, který má ale české občanství. Volební komise mu to neumožnila.
Od zavedení přímé volby hlavy slovenského státu v roce 1999 se zatím nepodařilo zvolit prezidenta už v prvním kole. Současný prezident Andrej Kiska se o znovuzvolení neuchází a pětiletý mandát mu skončí v polovině června.
Kiska odvolil dopoledne na městském úřadě v Popradu a po odchodu z volební místnosti Slováky vyzval, aby se nespoléhali na druhé kolo a šli volit už teď. „Už dnes je každý hlas velmi důležitý,“ zdůraznil.
„Některé věci se nepodařilo dotáhnout, to je mi líto. Ale věřím, že osoba, kterou jsem volil, bude v mé snaze pokračovat,“ řekl Kiska, který během kampaně podpořil Zuzanu Čaputovou.
Slováci si vybírají nového prezidenta, tři hlavní favorité už odvolili (zdroj: ČT24)
Nový prezident to nebude mít jednoduché, tuší jeho předchůdci
Ivan Gašparovič u voleb
Podle bývalého slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče čeká novou hlavu státu velmi těžké funkční období, hlavně co se týče zahraniční politiky. Kandidáti byli podle Gašparoviče velmi zajímaví, protože se lišili nejen pohledy na to, jak řídit stát, ale i co se týče politických a filozofických směrů.
Připomněl však, že sliby kandidátů je třeba brát obezřetně. „Z toho, co říkali, je v přímé kompetenci prezidenta možná tak 20 procent,“ řekl Gašparovič. Má obavu, že vítězové parlamentních voleb, které se budou na Slovensku konat příští rok, se „vydají na vlnu pomsty“. „Kéž bych neměl pravdu, ale to nebude dobré pro občany ani pro stát,“ dodal.
Rudolf Schuster, který zastával prezidentskou funkci před Gašparovičem, odvolil v Košicích. Přímou prezidentskou volbu označil jako výdobytek demokracie, kterého by si měli lidé vážit. Těžký výběr podle svých slov neměl. „Sledoval jsem jednotlivé kandidáty, poslechl jsem si je a mám jasno,“ prohlásil při příchodu do volební místnosti v areálu veterinární a farmaceutické univerzity.
Slováci musí jet hlasovat domů
Desítky tisíc Slováků, kteří žijí v zahraničí, se prezidentských voleb mohou účastnit pouze ve vlasti. Korespondenční volbu ani hlasování na svých ambasádách Slovensko při volbách prezidenta neumožňuje.
Mnoho Slováků žijících v Česku proto zamířilo volit do obce Kúty ležící blízko společné hranice. Fronta z volební místnosti vede až ven na ulici, podle člena volební komise je poměr mezi místními a přespolními voliči s volebním průkazem zhruba jeden ku stu.
Referendum o změně
Slovenský tisk psal o důležitosti prezidentských voleb a noviny vybídly občany k účasti na hlasování. „Dnes je den, kdy nám budou muset naslouchat i ti, kteří náš hlas jinak ignorují. Nejsou to jen volby, ale i referendum o změně, o tom, kam patříme, co jsou naše hodnoty a kdo je bude nejdůstojněji reprezentovat,“ napsal list Sme.
Deník Pravda zase uvedl, že prezident je prvním úředníkem země a symbolem toho, jaký by stát chtěl být doma i navenek. Na tom by podle listu mělo občanům záležet.