V nové americké administrativě by mohla být Clintonová i Kerry

Washington - Pouhých 77 dní zbývá vítězi amerických prezidentských voleb Baracku Obamovi do převzetí moci v Bílém domě. Do té doby ho čekají jednání s Bushovou administrativou o zajištění kontinuity americké politiky a důležité rozhovory o sestavení nové vlády. V té by podle prvních spekulací mohla být jeho bývalá soupeřka z primárek Hillary Clintonová nebo někdejší neúspěšný prezidentský kandidát John Kerry.

Obama vstoupí jako prezident do Bílého domu 20. ledna 2009, do té doby toho musí stihnout opravdu hodně. V nejbližších dnech ho čeká na Haiti pohřeb babičky, která ho vychovávala od dětství. V polovině listopadu se budoucí prezident zúčastní summitu 20 nejvyspělejších zemí světa, které do Washingtonu svolal prezident Bush, aby společně našli recept na řešení finanční krize.

Jak potvrdil washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal, šéfem Obamovy kanceláře se stane Rahm Immanuel. Bývalý člen štábu Billa Clitnona a kongresman za Illinois bude klíčovou osobou při sestavování Obamova týmu. Během listopadu má Obama oznámit obsazení klíčových postů a v prosinci celý svůj tým. Objevuje se jméno Hillary Clintonové jako zmocněnce pro zdravotnickou reformu, bývalý kandidát na prezidenta a senátor za stát Massachusetts John Kerry by mohl být ministrem zahraničí. v úvahu přichází také Obamův poradce pro zahraniční politiku Mark Lippert.

V souvislosti s budoucím ministrem financí se spekuluje o bývalém Clintonově ministrovi financí Lawrenci Summersovi, prezidentovi Federální rezervní banky v New Yorku Timothym Geithnerovi a Obamově ekonomickém poradci Paulu Volckerovi.

Obama už dříve uvedl, že chce několik postů ve své administrativě nabídnout i republikánům, americká média proto spekulují i o současném ministru obrany Robertu Gatesovi, který by si mohl svou funkci podržet. Dalším pravděpodobným kandidátem by byl podle médií Obamův poradce Richard Danzig. Ve vládě by se mohl objevit i Colin Powell, který byl v Bushově republikánské vládě, ale Obamu před volbami podpořil. Jak nicméně uvedl redaktor ČT Bohumil Vostal, styl Obamova vládnutí bude rozhodně odlišný od Bushova. Oba totiž mají společné jen tři věci: hovoří anglicky, chodí všude včas a rádi navštěvují posilovnu, řekl s nadsázkou Vostal.

První povolební tisková konference Baracka Obamy se bude konat v pátek. Ještě před ní se chce Obama sejít se svými poradci, že by oznámil konkrétní jména lidí, kteří zasednou v jeho vládě, se ale neočekává.

Nová vláda musí pokračovat v řešení ekonomických problémů. Zásadní je také otázka národní bezpečnosti, aby nevznikl prostor pro akce teroristů. Po slibech bude Amerika a celý svět očekávat od nového prezidenta konkrétní kroky. Jeho politika změny proto brzy musí přinést pozitivní výsledky.

Čeští politici by Obamu také rádi přivítali v České republice, která od ledna předsedá Evropské unii. Právě v Praze by se tak Obama mohl poprvé setkat s nejvyššími představiteli evropské sedmadvacítky.

Neonacisté, kteří na Obamu plánovali atentát, mají na krku žalobu

Státní zastupitelství v americkém státě Tennessee obžalovalo dva neonacisty, kteří plánovali atentát na Baracka Obamu. Muže ve věku 18 a 20 let zadržela policie koncem října kvůli přípravě vraždy Obamy a dalších 88 Afroameričanů.

Oba muži jsou ve vazbě, jejich propuštění na kauci soud zamítl. Dvacetiletý Daniel Cowart a o dva roky mladší Paul Schlesselman jsou obžalováni také z nedovoleného držení střelné zbraně a ze spiknutí s cílem vyloupit zbrojní sklad. Oba uvedli, že se cítí být nevinní.

Policie při zatýkání oběma neonacistům zabavila pušku, brokovnici a tři pistole. Podle vyšetřovatelů chtěli s jejich pomocí vyloupit zbrojní sklad a následně zaútočit na jednu střední školu v Tennessee, kde studují převážně černoši. Při masakru chtěli 14 studentů podřezat a dalších 74 zastřelit.

Obama se měl stát jejich poslední obětí. „Nemysleli, že to dokážou, ale že budou při pokusu zabiti,“ řekl zvláštní agent Jim Cavanaugh. Podle vyšetřovatelů ale akce zatím nebyla v pokročilém stádiu příprav, Obama proto nebyl ve velkém nebezpečí.

Obama bude nejohroženější prezident v dějinách. Kromě tradice pokusů o zavraždění amerických prezidentů tentokrát sehraje roli i barva jeho kůže, napsal dnes izraelský deník Haarec. Potenciální hrozbou jsou nejrůznější kruhy: islámští teroristé, fundamentalisté, anarchisté i krajní levičáci. K nim je teď kvůli barvě Obamovy pleti nutno připočítat rovněž krajní pravičáky. Při Obamově předvolební kampani byly odhaleny dva pokusy o jeho vraždu, byť v obou případech šlo spíš o amatérské akce.

Obama byl vůbec první prezidentský kandidát, jehož začala tajná služba chránit už rok a půl před volbami. Obama byl mimořádně střežen už v době, kdy ještě nebyl hlavním kandidátem, což kontrastovalo se situací soupeřů, kteří cestovali sami a v davu svých stoupenců se objevovali bez doprovodu.

Na středečním shromáždění svolaném na oslavu Obamova vítězství byla
bezpečnostní opatření ještě zpřísněna. Pódium, na němž se vítěz objevil s rodinou, bylo odděleno neprůstřelným sklem, kolem bylo mnoho policistů v uniformách i v civilu. 
    
Potenciální hrozbou jsou nejrůznější kruhy: islámští teroristé,
fundamentalisté, anarchisté i krajní levičáci. K nim je teď kvůli barvě
Obamovy pleti nutno připočítat rovněž krajní pravičáky.

„Nemohu nesdílet strach zejména amerických černochů, kteří se obávají o Obamovu bezpečnost. Ale je si také třeba uvědomit, že je teď tajná služba mnohem kvalitnější, než byla v šedesátých letech. Nakonec jsem došel k názoru, že to není téma, jímž by se měl člověk nechat zahltit,“ napsal komentátor listu The Washington Post Eugene Robinson.

Mark Potok z alabamského právního střediska soudí, že Obamovo zvolení může v době úvěrové krize a imigračních i demografických změn vyvolat politickou atmosféru, z níž vzejde pokus o atentát. Potok také předpokládá, že v takovém případě půjde spíš o osamělého vraha než o organizovanou skupinu.

  • Hillary Clintonová zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/416/41583.jpg
  • John Kerry autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/509/50862.jpg
  • Daniel Cowart a Paul Schlesselman, obžalování z přípravy atentátu na Baracka Obamu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/509/50890.jpg
  • Rodina Baracka Obamy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/507/50650.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 46 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 1 hhodinou

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dle Hřiba se v Maďarsku hraje o ruskou pátou kolonu, dle Rajchla o suverenitu

O víkendu rozhodnou voliči v Maďarsku o tom, jestli si křeslo premiéra udrží Viktor Orbán, nebo ho po šestnácti letech u moci vystřídá opozice. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) v Událostech, komentářích řekl, že se hraje o to, jestli bude pokračovat Orbánem reprezentovaný směr, který označil za „národně-tradicionalistický“, „suverénní“ a „sebevědomý“. „Je to rozhodování o tom, zda nadále bude vládnout v Maďarsku ruská pátá kolona,“ uvedl v debatě moderované Terezou Řezníčkovou šéf Pirátů Zdeněk Hřib.
před 9 hhodinami
Načítání...