Němečtí sociální demokraté (SPD) ve vnitrostranickém referendu podpořili vznik koalice s konzervativní unií CDU/CSU. Hlasování sociálních demokratů s napětím sledovala celá země, která od druhé světové války ještě nikdy na novou vládu tak dlouho nečekala. Kancléřku Angelu Merkelovou by do čela německé vlády už počtvrté mohl zvolit Spolkový sněm 14. března.
V Německu bude znovu vládnout koalice CDU/CSU a SPD v čele s Merkelovou
Pro pokračování velké koalice v Německu se vyslovilo 66 procent sociálních demokratů, uvedlo vedení strany. Je to o poznání více, než se čekalo. Proti bylo 34 procent hlasujících, účast v referendu dosáhla 78,4 procenta.
Referenda se mohlo zúčastnit všech zhruba 463 tisíc sociálních demokratů, hlasovalo ale jen 378 437 členů. Protože otázka pokračování velké koalice ve straně i ve společnosti vzbuzovala velké emoce, vstoupily do SPD od začátku letošního roku tisíce nových členů, aby mohli také hlasovat.
Pozorovatelé očekávali, že výsledek bude o poznání těsnější, protože proti účasti na další vládě pod Merkelovou dávala řada straníků najevo hlasitý odpor. Nakonec ale, zdá se, u sociálních demokratů převážily argumenty zastánců velké koalice, podle nichž SPD dokázala prosadit dostatek priorit ze svého programu a navíc obsadí důležité posty, včetně ministerstva financí.
U řady straníků také zřejmě hrála roli pragmatická úvaha, že je lepší vyhnout se riziku předčasných voleb v době, kdy má SPD rekordně nízkou podporu u voličů. Její úřadující předseda Olaf Scholz, který o výsledku referenda dopředu informoval Merkelovou, je přesvědčený, že strana z tvrdých diskusí posledních týdnů vzejde posílená a bude schopná se naplno pustit do procesu obnovy. Do vlády SPD nominuje trojici ministrů a trojici ministryň. O koho půjde, neuvedl.
Velká koalice bývala ve spolkové republice naprostou výjimkou. Do roku 2005, kdy Merkelová poprvé stanula v čele vlády, vznikla jen jednou, a to v 60. letech. Nyní se tak ale stane již potřetí za čtyři volební období.
Vznik další velké koalice znamená i to, že se protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) stane nejsilnější opoziční stranou, a bude tak mít právo vždy jako první ve Spolkovém sněmu reagovat na vládní návrhy.
Merkelová výsledek uvítala, opozice je kritická
„Gratuluji SPD k tomuto jasnému výsledku a těším se na další spolupráci k prospěchu země,“ citovala Merkelovou na Twitteru její CDU, když se ukázalo, že se sociální demokraté pro pokračování dosavadní vlády vyslovili dvoutřetinovou většinou. Podobně se vyjádřil i předseda CSU Horst Seehofer, podle něhož je výsledek referenda základem pro stabilní vládu.
Za jediné správné a zodpovědné rozhodnutí označila krok SPD místopředsedkyně křesťanských demokratů Julia Klöcknerová. „Německo, jeho občané a Evropa čekají na stabilní vládu,“ zdůraznila.
„Mám radost ze široké podpory členů SPD pro koaliční smlouvu. Je to dobré rozhodnutí pro Německo,“ uvedla zase na Twitteru generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, o níž se mluví jako o možné nástupkyni Merkelové.
Svou spokojenost neskrývají ani vedoucí představitelé sociální demokracie. „Jsem hrdý na sociálnědemokratickou stranu,“ uvedl na Twitteru místopředseda Spolkového sněmu Thomas Oppermann, kterého překvapilo, jak jasně spolustraníci velkou koalici podpořili. Další členové strany si zase pochvalují vysokou účast na referendu.
Úřadující šéf SPD Olaf Scholz má za to, že jeho strana, která v průzkumech veřejného mínění dosahuje rekordně nízkých hodnot, bude nyní schopna naplno zahájit proces obnovy.
Úplně jinak pokračování dosavadní vlády vidí AfD. „Katastrofa pro Německo!“ napsala na svém Twitteru a doplnila to obrázkem šrámy poznamenané kancléřky Merkelové. Nejpozději v roce 2021, kdy se mají uskutečnit další volby, ale vládním stranám přijde účet, míní AfD.
„Promarněná šance. SPD se rozhodla proti vlastní obnově. My stojíme připraveni jako levicová alternativa,“ uvedl šéf opoziční Levice Bernd Riexinger.
Generální tajemnice svobodných demokratů (FDP) Nicola Beerová zase podotkla, že sociální demokraté měli větší strach z nových voleb než z dalšího oslabení uvnitř koalice vedené Merkelovou. Smířliví jsou ve svých výrocích představitelé Zelených.
Cesta ke vzniku koalice byla dlouhá
Řádné parlamentní volby se v Německu konaly loni 24. září. Sociální demokracie (SPD), která dosud s konzervativní unií CDU/CSU vládla, oznámila kvůli rekordně nízkému volebnímu zisku odchod do opozice. CDU/CSU získala 33 procent hlasů, SPD 20,5 procenta. Obě strany si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily.
Pokračování velké koalice si sociální demokraté nepřáli z obavy, že by vedla k jejich dalšímu oslabování, a naopak posilování okrajových stran jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta ve volbách skončila na třetím místě se ziskem 12,6 procent hlasů, a stala se tak první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu.
Krach jamajské koalice Merkelovou oslabil
Německá kancléřka Angela Merkelová následně začala jednat se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Sondovací rozhovory o vzniku takzvané jamajské koalice ale v listopadu ztroskotaly. Nespokojená FDP tehdy rozhovory o vládě ukončila a Merkelová, která v čele Německa stojí už dvanáct let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry.
Podle prosincového průzkumu institutu YouGov obliba německé kancléřky od jejího vítězství v zářijových volbách značně poklesla. Takřka každý druhý Němec si podle sondáže přál, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, který jí nyní skončí v roce 2021.
Po selhání rozhovorů sociální demokraté otočili
SPD po debaklu „jamajky“ a apelech spolkového prezidenta Franka Waltera Steinmeiera následně začala svůj nesmlouvavý postoj k pokračování velké koalice postupně měnit.
Zatímco ještě 20. listopadu tehdejší šéf SPD Martin Schulz prohlásil, že sociální demokraté nejsou k dispozici pro vstup do velké koalice a občané by znovu měli zhodnotit situaci, o pár dní později uvedl, že jeho strana cítí zodpovědnost za zemi i Evropu v momentálně těžké situaci, a proto přijme nabídku k rozhovorům o vzniku vládní koalice.