V měsíčních kráterech se skrývá velké množství ledu

Washington - Nedaleko severního pólu Měsíce jsou velká ledová pole. Objevil je radar amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír na palubě indické družice Čandrájan 1. Pokrývají 40 malých kráterů na straně trvale odvrácené od Slunce, kde se teploty drží skoro na minus 250 stupních Celsia. Výsledky byly představeny na planetární vědecké konferenci v Texasu.

Velikost kráterů se pohybuje od dvou do patnácti kilometrů. Kolik je v nich ledu, závisí na velikosti vrstvy v každém z nich. Odborníci z NASA upozorňují, že led musí mít tloušťku nejméně dva metry, aby mohl být rozpoznán družicí Čandrájan.

Paul Spudis z Měsíčního a Planetárního institutu v Houstonu odhaduje, že se v kráterech skrývá až 600 milionů tun vody ve formě ledu. „Je to většinou čistý vodní led. Mohl by být pár desítek centimetrů pod regolitem (měsíční půdou),“ uvedl Spudis. Tato ochranná vrstva zeminy by mohla zabránit blokům čistého ledu vypařit se i v oblastech, které jsou vystaveny slunečnímu záření, vysvětlil.

Nahrávám video
Reportáž Adama Kautského
Zdroj: ČT24

Paul Spudis:

„Nový nález dokazuje, že Měsíc je ještě zajímavější a přitažlivější, než jsme si dříve mysleli. Jako místo pro vědecké výzkumy a expedice i jako operativní základna.“

„Nyní můžeme s přiměřenou jistotou říci, že udržitelná přítomnost člověka na Měsíci je možná. Můžeme využít zdroje, které zde najdeme,“ prohlásil Spudis. „Výsledky z těchto misí, které jsme viděli v posledních několika měsících, jsou naprosto převratné v našem pohledu na Měsíc,“ upozornil.

Radarová sonda Mini-SAR mapovala odvrácenou severní stranu Měsíce za použití polarizace a pomocí rádiových vln. Nález tak může poskytnout podklady pro další zkoumání oblasti. Závěry výzkumu doplňují dřívější zjištění mapující výskyt vody na Měsíci. Sonda Mini-SAR je jedním z 11 zařízení, které NASA k těmto výzkumům využívá. Jedním z posledních známých pokusů byl řízený dopad rakety a sondy LCROSS, při kterém sonda zkoumala částice prachu vymrštěné pádem nosné rakety na povrch Měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 5 hhodinami
Načítání...