Havana - Země Latinské Ameriky a Karibiku na summitu v Havaně vyhlásily tento region „zónou míru“. Ve společné rezoluci, podepsané na závěr dvoudenní havanské schůzky, se zavázaly, že vzájemné spory budou řešit mírovou cestou bez použití zbraní. Jednání představitelů několika desítek států ale předcházely zásahy proti kubánským opozičním aktivistům.
V Latinské Americe bude odteď už jenom mír
„S plnou vážností vyhlašuji v Latinské Americe a Karibiku zónu míru,“ prohlásil Raúl Castro, prezident hostitelské Kuby, která předsedala Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a jeho vedení dnes předala Kostarice. CELAC tvoří 33 amerických států vyjma USA a Kanady.
V rezoluci se členské země zavázaly, že nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí sousedních zemí, budou rozvíjet vzájemnou spolupráci a přátelství a respektovat právo každého státu zvolit si vlastní politický systém. „Trvale se také zavázaly, že budou spory řešit mírovou cestou a navždy se vzdají použití síly v regionu a hrozeb jejího použití,“ uvedl Castro.
Mezi 30 hlavami států na summitu byli i prezidenti Chile a Peru Sebastián Piňera a Ollanta Humala, kteří se tak potkali poprvé od pondělního verdiktu Mezinárodního soudního dvora v Haagu, jenž ukončil dlouholetý spor o mořskou hranici obou jihoamerických zemí a nařídil ji upravit ve prospěch Peru. Bohatá pobřežní loviště ryb nicméně ponechal pod kontrolou Chile.
Prezidenti Chile a Peru Sebastián Piňera a Ollanta Humala
„Neztrácím naději, že s novou chilskou vládou vyřešíme i náš požadavek na přístup k moři, dřív než dojde až k soudu,“ konstatoval na summitu bolivijský prezident Evo Morales. Jeho země vede se sousedem spor o pobřežní území v poušti Atacama. „Ukazuje se, že mezinárodní dvůr dokáže zajistit spravedlnost, a spravedlnost je to, co po letech izolace hledá i Bolívie,“ dodal. Bolivijská vláda předložila územní spor k řešení před haagský soud loni v dubnu.
Navzdory mírovým slibům a deklaracím přesto summitu předcházely represe vůči opozičním silám. Disidenti v havanském parku připravovali improvizované lidskoprávní fórum. Vláda ho ale rozprášila dřív, než vůbec začalo. „Kritické hlasy byly po čas konference umlčeny: zatýkání, výhrůžky, odstřižené telefonní linky,“ vyjmenovala vládní represe pro britský deník The Guardian kubánská disidentka Yoani Sanchez.
Na čtyřicet představitelů opozice bylo zadrženo, další drženi v domácím vězení. Postup Kuby kritizovala i organizace Amnesty International. OSN pak vyzvalo světové politiky, aby na Kubu častěji cestovali, osobně se s disidenty setkávali a přesvědčili se tak o skutečných poměrech v zemi.
O demokratických standardech a dodržování lidských práv s kubánským prezidentem hovořil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který se rovněž účastnil havanského summitu a na Kubu přijel vůbec poprvé ve své funkci. V úterý se Pan Ki-mun rovněž sešel s Raúlovým bratrem a bývalým dlouholetým kubánským vůdcem Fidelem Castrem.
Generální tajmeník OSN Pan Ki-mun v Havaně
U příležitosti konference prezidenti Kuby a Venezuely Raúl Castro a Nicolas Maduro otevřeli v Havaně muzeum věnované osobnosti bývalého venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který loni v březnu podlehl rakovině. Stálá expozice zabírá dvě místnosti a každý měsíc zde vzdá skupina mladých komunistů hold tomuto kontroverznímu levicovému latinskoamerickému vůdci.