V italském Janově začali bourat domy pod dálničním mostem, který se zřítil loni v létě. Odstěhovat se muselo víc než pět set šedesát obyvatel. Z konstrukce mostu, pod jehož troskami zahynulo 43 lidí, stále stojí pilíře. Úřady pořád nevědí, jak stavbu z azbestu rychle a bezpečně strhnout.
Ze svého bydliště se musela vystěhovat například Giusy Morettiová. K zemi půjde i dům, kde strávila 59 let života a který musela narychlo opustit. Její dcera bydlela v přízemí, Giusy s manželem ve druhém patře.
Krátce před zřícením mostu dokončila úpravy bytu, jehož vybavení tam musela nechat. „Jsem nakonec ráda, že můj dům zbourají. Moje dcera vyhlédla z okna na zahradu a most se jí zřítil před očima. Naštěstí neviděla ta auta. Ale bylo to strašné,“ vzpomíná Giusy na loňský srpen.
Giusy na svou čtvrť nezanevřela a za získané odškodnění si koupila nový byt nedaleko toho původního. Jen doufá, že za pád mostu ponese někdo zodpovědnost. Soudní proces ale potrvá ještě roky.
Úřady vystěhovaly celkem 566 obyvatel, poslední rodiny dostaly náhradní bydlení až v listopadu. Vystěhovaní založili sdružení Ti od Morandiho mostu, které má čtvrti vdechnout nový život. „Toto neštěstí postihlo také obchodníky, protože několik měsíců jsme kvůli neprůjezdným silnicím i dráze byli odříznutí od zbytku města,“ říká předseda Franco Ravera.
Hledá se způsob, jak azbestový most bezpečně zničit
Doprava už se na hlavní tepny k přístavu vrátila, jinak ale práce nabírají zpoždění. Politici slibovali, že příští rok v dubnu otevřou nový most, pilíře toho starého přitom devět měsíců po neštěstí pořád stojí a k zemi půjdou nejdřív koncem června.
Odborníci je původně chtěli odstranit výbušninami, jenže konstrukce obsahuje azbest a při demolici vzniklý prach by ohrožoval zdraví obyvatel. Hledá se proto způsob, jak tomu zabránit, a dělníci zatím rozebírají pilíře po kusech.
