Haag - U Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu dnes pokračuje proces se dvěma vysokými činiteli srbské bezpečnosti z éry Slobodana Miloševiče. Bývalý šéf srbské tajné policie Jovica Stanišić a velitel zvláštních jednotek Franko Simatović čelí obvinění z vražd, nuceného vyhánění a dalších nelidských činů během války v Bosně a Chorvatsku, včetně masakru v Srebrenici v roce 1995. Oba 57letí obvinění ale nařčení odmítají.
Přelíčení je pro veřejnost uzavřené. Shledá-li soud Stanišiče a Simatoviče vinnými, mohou být odsouzeni až na doživotí. Jsou obžalováni, že řídili etnické čistky v Bosně a Chorvatsku za pomoci polovojenských skupin, které popravily stovky Bosenců a Chorvatů a tisíce jich vyhnaly z jejich vesnic. Jak ve Studiu ČT24 uvedl redaktor ČT Martin Ježek, při soudu bude jako důkazu použito několik videozáznamů a svědectví, která byla dosud tajná.
Proces se koná v citlivé době, protože 11. května jsou v Srbsku parlamentní volby. Bělehradu se kromě toho dosud nepodařilo zadržet čtyři prominentní uprchlíky stíhané mezinárodním tribunálem za válečné zločiny. Týká se to především bývalého velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče. Plná spolupráce s ICTY je přitom klíčovou podmínkou přijetí Srbska do Evropské unie.
Bývalý šéf srbské tajné policie Jovica Stanišić, který býval jedním z nejbližších Miloševičových spolupracovníků, a jeho zástupce, velitel zvláštních jednotek Franko Simatović podle obžaloby vytvořili, vycvičili a řídili polovojenské jednotky jako Arkanovi Tygři, Škorpioni a Martičova milice, které získaly smutnou proslulost během krvavého rozpadu Jugoslávie v letech 1991 a 1995. Pod velením Simatoviče bojovalo na 5000 mužů. Polovojenské skupiny se údajně podílely i na masakru 8000 bosenských Muslimů po dobytí Srebrenice v červenci 1995.
Stanišić i Simatović byli zadrženi v březnu 2003 během zvláštní operace zaměřené na zatčení vraha bývalého srbského premiéra Zorana Djindjiče, který nastoupil po svržení Miloševičova režimu v roce 2000. Posléze byli vydáni do Haagu. V roce 2004 byli dočasně propuštěni a směli se vrátit do Bělehradu, dokud jejich proces nezačne.
