Na zavřené hranice doplácejí hlavně atraktivní evropská města. Třeba belgické Bruggy jsou na turistech naprosto závislé. Ročně tam návštěvníci nechávají v přepočtu přes dvacet miliard korun. Teď město řeší, že kvůli krizi bude potřeba pojetí turistického ruchu přehodnotit.
V Bruggách nechali turisté ročně 20 miliard. Teď město strádá
Bohatství a slávu městu přineslo moře, přesněji námořní obchod se suknem ve středověku. Až do 15. století bohaté Bruggy spojoval s mořem kanál. Jenže ten se pak zanesl a bohaté město přišlo o přístup k moři i zdroj příjmů.
Díky tomu se ale na pět set let zakonzervovalo do dnešní úchvatné podoby a stalo se turistickým magnetem. Ovšem v těchto dnech jako by se doba opakovala – i toto bohatství vyschlo.
Tentokrát kanálem přestaly proudit příjmy z turistiky. Lodě se zastavily, restaurace a obchody uzavřely. Město, které se stalo obětí své krásy a zvyklo si na peníze od turistů, se ze dne na den dostalo na mizinu.
„Ještě před několika měsíci jsme vedli debaty, že je tady příliš mnoho turistů, třeba těch, co přijeli jen na jeden den. Dnes ale všichni volají, ať se vrátí jacíkoli turisté!“ uvedl starosta Brugg Dirk De Fauw.
V ztichlých Bruggách se místní podnikatelé snaží vyřešit situaci, jak se dá. Třeba na hlavním náměstí si syn majitele proslulé restaurace, otevřel alespoň stánek s párky. „Nedaleko máme restauraci, ale bohužel bez turistů nevyděláme žádné peníze,“ říká.
Hotely přitom mohly v celé Belgii zůstat otevřené i během krize. Jenže většina majitelů stejně zavřela. Jak kvůli nedostatku hostů, tak hlavně právě kvůli zákazu provozování restaurací. Ty vláda nehodlá znovu otevřít dřív než druhý týden v červnu. A tak nejen v Bruggách přiznávají, že současná krize asi definitivně změní celý koncept globální masové turistiky.
„Naše první strategie bude lákat domácí Belgičany. Budeme jimi říkat: každý, kdo bydlí v Belgii, by měl vidět naše město,“ nastiňuje starosta Brugg. Na druhém místě pak počítá s turisty z okolních zemí. V návrat těch zdaleka zatím ani nedoufá.