Senát Berlína v reakci na rozhořčení veřejnosti nad rostoucím nedostatkem dostupného bydlení schválil zmrazení nájemného na pět let. Návrh zákona se očekává v říjnu, nabýt účinnosti by měl v lednu 2020. Platit ale bude zpětně od 18. června. Společnosti vlastnící byty rozhodnutí tvrdě kritizují.
V Berlíně pět let neporostou nájmy. Majitelé bytů rozhodnutí města ostře kritizují
Události ČT: Berlín zmrazil růst nájemného (zdroj: ČT24)
„Mělo by to být příkladem pro ostatní spolkové země,“ řekla k rozhodnutí berlínského senátu Katrin Lompscherová, která ve vedení metropole, jež má zároveň status spolkové země, zodpovídá za bydlení. „Nyní je na nich, aby zjistili, zda by taková opatření fungovala i pro ně,“ dodala.
Za porušení nařízení bude hrozit pokuta až půl milionu eur. Moratorium pro zvyšování nájmů se nebude týkat novostaveb při prvním pronájmu a sociální výstavby. Stanovena také bude horní hranice nájemného, částka ale zatím není známa. Všechny nájmy, které ji budou překračovat, budou muset zlevnit. Kromě toho se budou muset úřadům hlásit renovace bytů a od určité částky také budou potřebovat povolení.
„Máme zde právní novum,“ shrnula věc Lompscherová. Berlín vede koalice Zelených, sociální demokracie a Levice.
Berlínská demonstrace proti cenám nájmů
Politické selhání, které ničemu nepomůže, tvrdí majitelé bytů
Rozhodnutí ovšem okamžitě ostře kritizovali zástupci majitelů bytů. „Zastropování nájmů povede k tomu, že se bude míň stavět a ještě míň rekonstruovat,“ míní šéf Deutsche Wohnen Michael Zahn. Ředitel společnosti, která je se 110 tisíci byty největším soukromým pronajímatelem v Berlíně, také pochybuje o tom, že má vedení města k takovému opatření právo.
Realitní experti a velcí majitelé nemovitostí jako Vonovia a Deutsche Wohnen podle agentury Bloomberg argumentují, že aby developeři mohli držet krok s poptávkou, více by jim pomohlo uvolnění stavebních předpisů.
„Pokud má být strop nájemného zakotven v zákoně, je to známka politického selhání hlavního města,“ prohlásil Andreas Mattner, prezident německé realitní lobby ZIA. Berlín by se podle něho měl místo zvyšování regulace zaměřit na budování cenově dostupnějšího bydlení. „Každý si v budoucnu dvakrát rozmyslí, jestli investovat v Berlíně nebo raději někde jinde,“ dodává Mattner.
Akcie realitních společností zamířily dolů, například Deutsche Wohnen odpoledne ztrácela na frankfurtské burze 1,5 procenta a Vonovia SE 0,2 procenta.
Část veřejnosti požadovala vyvlastnění developerů
Náklady na bydlení v německém hlavním městě, které dříve proslulo mimořádně nízkými životními náklady, se od roku 2011 téměř zdvojnásobily. Výstavba nedrží krok s růstem populace. V posledním desetiletí se do města ročně přistěhovalo 40 tisíc nových obyvatel.
Na 85 procent Berlíňanů dnes raději bydlí v nájmu než ve vlastním. Mnoho původních obyvatel si proto stěžuje, že má kvůli drahému bydlení potíže vyjít s penězi. Situace vyústila v masové demonstrace a požadavek referenda, které by Berlín přinutilo vyvlastnit byty velkých realitních společností.
Problém se netýká jen Berlína, demonstrace se v posledních měsících uskutečnily také ve Frankfurtu, v Kolíně nad Rýnem a ve Stuttgartu.