Liberec – Česká klavíristka a hudební pedagožka Nataša al-Rádí musí při své práci často ignorovat ozvěny výbuchů. Žije už téměř padesát let v irácké metropoli Bagdádu, kam se provdala. Na leccos už je tak připravená a současný postup sunnitský radikálů směrem na město ji zatím příliš neznervózňuje. Přesto by dobytí hlavního města bylo podle ní katastrofou – hlavně proto, že radikálové z ISIL na rozdíl od cizích vojsk metropoli velmi dobře znají.
Česka s dlouholetou osobní zkušeností s Irákem je v současnosti doma v Liberci, kde podstoupí operaci očí. Zpátky do Bagdádu, bez ohledu na to, kdo zrovna bude ve městě vládnout, je ale rozhodnutá přijet znovu. „Ano, musím se tam vrátit 1. září. Zkrátka mě tam potřebují a z mé zdravotní dovolené nebyli moc rádi,“ říká s lehkým pousmáním.
To ji ostatně neopouští ani ve chvíli, kdy vypráví o každodenní realitě v neklidném městě. „No, atmosféra je napjatá, ale to je prakticky už několik let. Lidé sledují televizi, snaží se doplnit zásoby, zkoušky studentů se často odkládají, každou chvíli je slyšet výbuch a někteří zkrátka žijí ze dne na den, protože neví, co bude zítra,“ zmiňuje Nataša al Rádí.
Sama už poslední dobou z domova vychází pouze do zaměstnání, kam ji vozí taxikář a kolegyně. Právě hudba jí prý pomáhá nemyslet na vyhrocenou situaci v Bagdádu i zbytku země. „Já s tou situací nesouhlasím, ale nemohu to nijak ovlivnit, takže kdybych se tím nějak užírala, tak jenom zničím sebe,“ dodává.
Nataša al Rádí, klavíristka žijící v Bagdádu:
„Já jsem tam osobně zažila tři války se vším všudy. Například když se v roce 2003 blížila fronta, denně jsme slyšeli detonace znít blíž a blíž. Takže pokud hrozí nějaké nebezpečí dvacet kilometrů od Bagdádu, tak to nás už vůbec nerozhodí.“
Radikálové v Bagdádu? Znamenalo by to občanskou válku
Přesto ji aktuální postup hnutí ISIL klidnou nenechává. Dobytí hlavního města radikály by totiž podle ní znamenalo regulérní občanskou válku a krvavější boj než všechny předchozí. Důvodem je fakt, že bojovníci z hnutí ISIL znají prostředí Bagdádu velmi dobře a zároveň jim nejsou cizí únosy či útoky na civilisty – a to dům od domu. „Například Američané se ve městě nevyznali a snažili se tak střílet jenom na vojenské cíle, ale tohle by bylo hrozné,“ uvedla al-Rádí.
Nepochopitelný je podle ní postup irácké armády, která se v minulých dnech na několika místech velmi rychle sunnitským jednotkám vzdala. „Sledovala jsem televizi, a když jsme viděli, jak se vojáci vracejí, oblékli si civilní šaty a ještě na kameru mávají a smějou se, pro mě to bylo nepochopitelné. Já bych se na jejich místě styděla a zakryla si obličej. Oni se chovali, jako když se vrací z vítězné bitvy.“
Povstalci tak mimo jiné téměř zadarmo získali těžkou techniku – a to navzdory mnohonásobné přesile armády. „V Mosulu bylo sto tisíc vojáků a těch povstalců bylo tak dva a půl tisíce. Jak se říká česky – mohli jsme je utlouct čepicemi – a oni místo toho prostě utekli bez jediného výstřelu. Je to hanba a ostuda,“ zmínila Češka v rozhovoru pro ČT.
Nataša Al Rádí-Cimbálová se narodila v Tatobitech u Semil. Střední školu v Turnově ukončila v roce 1957. Za pobytu v Praze v letech 1972 až 1973 ukončila studium arabštiny v jazykové škole státní zkouškou. Po návratu do Bagdádu v letech 1973–1979 externě přednášela v Ústavu krásných umění (obor hra na klavír a doprovod). V 80. a 90. letech a částečně i krátce po pádu režimu Saddáma Husejna pracovala v hudební škole jako korepetitorka baletu a vyučovala i hře na klavír. Na katedře hudby Fakulty krásných umění Bagdádské univerzity vyučovala hru na klavír, doprovod a vedla školní orchestr. Od roku 1994 působí v Iráckém státním symfonickém orchestru. Vychovala řadu talentovaných iráckých klavíristů.
Zdroj: Gracias Agit
