Útok proti Googlu byl v Číně údajně veden ze dvou škol

San Francisco – Za nedávnými útoky na společnost Google a další americké firmy v Číně, mají podle deníku New York Times být dvě prominentní čínské školy. Jedna z nich má navíc mít těsné vazby s čínskou armádou. Útok se přitom zaměřoval mimo jiné na emailové schránky Gmail čínských aktivistů pro lidská práva.

Hackeři se pomocí útoku chtěli dostat k obchodním údajům a zdrojovým kódům, zaměřili se ale také na e-mailové schránky, které mají na poštovním serveru Gmail čínští aktivisté za lidská práva. Zdroje blízké vyšetřování rovněž tvrdí, že útoky mohly začít možná už loni v dubnu, tedy řadu měsíců předtím, než se dosud předpokládalo.

Google se k novým zjištěním prozatím nevyjádřil. Bezprostředně po útoku ale pohrozil, že z Číny možná odejde. Útok hackerů byl pro Google zřejmě poslední kapkou, i když Google za oficiální důvod svého případného odchodu z Číny uvedl cenzuru. Na druhou stranu je ale také pravda, že Google se v Číně nikdy neprosadil tak, jako v jiných zemích. Čínský trh internetového vyhledávání má totiž pevně pod kontrolou tamní společnost Baidu.

4 minuty
Studio ČT24 s Petrem Krčmářem
Zdroj: ČT24

Slabým místem byl pravděpodobně Internet Explorer

Google 12. ledna oznámil, že se spolu s dalšími podniky stal obětí sofistikovaného digitálního útoku, který má s vysokou pravděpodobností původ na čínském území. Experti na počítačovou bezpečnost, včetně lidí z americké Národní agentury pro bezpečnost, od té doby zdroj útoku zkoumají. Až donedávna stopy vedly jen k serverům umístěným na Tchaj-wanu.

Obecně se má za to, že hackeři k útoku využili slabého místa v zabezpečení prohlížeče Internet Explorer, jehož výrobcem je jiná americká společnost Microsoft.

Samotný fakt, že další trasování dat vyšetřovatele zavádí do prostor dvou prominentních čínských škol, lze označit za průlom. Jedním z těchto vzdělávacích zařízení je vysoká škola Shanghai Jiaotong University, druhou pak odborná škola Lanxiang Vocational School.

Cílem čínských hackerů nebyl jen Google

Podobným útokům jako Google čelil i jeden z amerických dodavatelů vojenské techniky. Jeho důkazy přivedly vyšetřovatele k domněnce, že stopy vedou ke konkrétní třídě zaměřené na počítačové vědy. Jde údajně o třídu na zmíněné odborné škole a počítačové vědy tam vyučuje profesor původem z Ukrajiny. Dodavatel své poznatky podle zdrojů The New York Times sdělil na schůzce specialistů na počítačovou bezpečnost.

Pokud se informace zdrojů potvrdí, nastolí toto nové zjištění minimálně tolik nových otázek, kolik jich zatím bylo na toto téma zodpovězeno. A to včetně možnosti, že část útoků možná má původ v Číně, ale nemusí to ještě znamenat, že útoky pocházely přímo od čínské vlády, jak se dosud také  často uvádělo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...