Útočník ze Stockholmu se přiznal k teroristickému činu

Podezřelý z útoku ve Stockholmu se přiznal (zdroj: ČT24)

Podezřelý Uzbek se před vyšetřujícím soudcem přiznal k pátečnímu útoku ve Stockholmu. Oznámil to jeho obhájce. Šéf švédské policie už dříve prohlásil, že jde o zřejmého viníka. Při útoku zemřeli čtyři lidé. Policie zadržela ještě druhého muže, prokuratura ale uvedla, že podezření vůči němu zeslábla.

Devětatřicetiletý Rakhmat Akilov už přijal vazbu. „Jeho pozice je taková, že se přiznal k teroristickému trestnému činu, a proto přijal vazbu,“ sdělil jeho právník Johan Eriksson.

Soudkyně Malou Lindblomová rozhodla, že Akilov bude držen ve vazbě až do procesu. Uzbekovi hrozí až doživotní trest.

Úterní rozhodnutí stockholmského okresního soudu znamená, že policie může Akilova zadržovat další měsíc. Šéf švédské policie Dan Eliasson už v pondělí prohlásil, že o Akilovově vině není pochyb.

Akilov v roce 2014 žádal ve Švédsku o povolení k pobytu, úřady to ale zamítly a on se pak skrýval. Policie už dříve potvrdila, že muž sympatizoval s extremisty včetně takzvaného Islámského státu.

Z místa činu měl Akilov utéct pokrytý střepy a krví. O několik hodin později byl zatčen na severním předměstí švédské metropole. Podle médií měl v Uzbekistánu manželku a čtyři děti, kterým posílal peníze, jež si v Evropě vydělal.

V souvislosti se zločinem byl zatčen i druhý muž. Úřady naznačily, že byl zadržen kvůli možnému spojení s Akilovem, nikoli kvůli podezření ze závažnějšího trestného činu. Prokuratura ale rovněž uvedla, že tento muž nebude propuštěn, ale „dán do vazby kvůli předchozímu rozhodnutí, že má být vyhoštěn ze Švédska“. 

Akilovův případ vyvolal v zemi debatu o nutnosti urychlit vyhošťování odmítnutých imigrantů, jak už slíbila vláda. Podle listu Aftonbladet je nyní v zemi 12 tisíc osob, které se snaží policie dohledat a zajistit jejich deportaci.

Migrační úřad přitom předpokládá, že se v příštích letech jejich počet prudce zvýší vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet žádostí o udělení azylu výrazně zvyšuje. V roce 2021 by mohlo být ukrývajících se nežádoucích osob až 50 tisíc.

Panují obavy, že drtivá většina těchto lidí se uchýlí do ilegality a bude se živit kriminalitou nebo je budou využívat zločinci.