Útočník z Christchurche stráví zbytek života ve vězení

3 minuty
Události: Trest pro teroristu z Christchurche
Zdroj: ČT24

Soud na Novém Zélandu poslal atentátníka z Christchurche na doživotí do vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Stal se prvním člověkem v této zemi odsouzeným k takovému trestu. Australský pravicový extremista Brenton Tarrant loni na jaře při útocích na dvě mešity zastřelil 51 lidí, dalších 50 utrpělo zranění. Šlo o nejhorší násilný čin, jaký Nový Zéland kdy zažil.

Soudce Cameron Mander řekl, že zločiny, jakých se nyní 29letý Tarrant dopustil, jsou tak příšerné, že ani život strávený ve vězení je nemůže odčinit. Uvedl také, že útoky způsobily mimořádné ztráty a vycházely ze zvrácené a zhoubné ideologie. Tarranta označil za „teroristu, nelidského a ohavného masového vraha, zrůdu a bezpochyby nejhoršího novozélandského zabijáka“.

„Vaše zločiny jsou tak strašné, že i když budete do smrti uvězněn, nebude to dost na potřebný trest a odsouzení. Podle mého soudu žádnou lítost s oběťmi nepociťujete,“ řekl soudce.

Tarrant zaútočil loni v březnu na mešity v Christchurchi a v Linwoodském islámském centru na novozélandském Jižním ostrově. Střelba si tehdy vyžádala 51 obětí a podobný počet zraněných. 

Vynesením rozsudku skončilo čtyřdenní slyšení, během kterého přeživší a příbuzní obětí u soudu oživili vzpomínky na horor, který loni na jaře zažili.

Tarrant už dříve propustil své advokáty a dal soudci najevo, že před vynesením rozsudku nepronese závěrečnou řeč. Právník jmenovaný soudem uvedl, že Tarrant neoponuje trestu doživotního vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Letos v březnu se tento muž ke svým činům přiznal.

Útok vedl k zpřísnění držení zbraní

Tarrant v Christchurchi zaútočil v pátek 15. března 2019. V mešitě Al Noor Tarrant postřílel 42 lidí, v Linwoodu pak dalších sedm, jedna oběť zahynula krátce po útoku v nemocnici. Další muž z Turecka zemřel v nemocnici až počátkem května. Útočník si celý svůj čin filmoval kamerou umístěnou na hlavě a živě z ní záběry vysílal na Facebooku.

Prokuratura uvedla, že Tarrant po odchodu z druhé mešity v Christchurchi plánoval odjet do nedalekého města Ashburton a zaútočit i na věřící v tamní mešitě. Mezitím ho však dopadla policie.

Krátce před svým činem Tarrant rozeslal na 30 adres včetně pracovního mailu novozélandské premiérky Jacindy Ardernové 74stránkový manifest, v němž se označil za rasistu a ve kterém uvedl, že ho k činu přivedly protiimigrační motivy a že k myšlenkám na akci dospěl během cesty po Evropě, kde ho rozhněvali migranti. Za svůj hlavní zdroj inspirace označil norského ultrapravicového atentátníka Anderse Breivika, který v roce 2011 v Norsku zabil 77 lidí.

Nový Zéland, který měl pověst jedné z nejbezpečnějších zemí na světě, útoky šokovaly a vedly k zákazu některých typů poloautomatických zbraní. Země tehdy zpřísnila zákony o držení zbraní šest dní po útoku.

Násilí tehdy odsoudila většina zahraničních státníků včetně českých. Premiérka Ardernová projevila velmi spontánní solidární postoje vůči zasaženým rodinám. V loňském roce za to dokonce byla nominována na Nobelovu cenu míru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...