Úspornost – nejen realita, ale i slovo roku 2010 pro Spojené státy

Springfield (Massachusetts) – Jsou slova, která v jednom roce útočí na lidské smysly ze všech směrů, aby po pár letech upadla v zapomnění. Která slova letos Amerika skloňovala nejčastěji, dnes zveřejnil tým výkladového slovníku Merriam-Webster. V první desítce se objevily výrazy jako pragmatický nebo moratorium – právě jejich význam vyhledávali lidé v internetových slovnících nejčastěji. Za nejzadávanější slovo roku 2010 pak vydavatel slovníku John Morse vyhlásil „austerity“ – česky úspornost, či strohost – po jejíž definici se v letošním roce pídilo přes čtvrt milionu lidí.

Ročně Websterův výkladový slovník navštíví půl miliardy lidí a nejčastěji pátrají po významu slov typu „efekt“. Od takového hledání ovšem editoři odhlížejí. „Co hledáme … jsou slova, o které byl neobvykle zvýšený zájem,“ vysvětluje John Morse princip výběru slov roku. Do první desítky se tak nedostanou jen nejvyhledávanější slova, ale zejména slova, o které byl v daném roce mnohem vyšší zájem než v ostatních letech.

V letošní první desítce se vedle úspornosti objevily výrazy jako „pragmatic“ (účelný, pragmatický), „moratorium“ (moratorium), „socialism“ (socialismus), „bigot“ (náboženský fanatik, bigotní člověk), „doppelganger“ (dvojník), „shellacking“ (drtivá porážka), „ebullient“ (temperamentní, překypující) a „furtive“ (nenápadný, tajný).

Moratorium jako BP, výprask jako volby do Kongresu

Zvýšený zájem o tato slova byl prý vyvolán hlavně tím, že se často dostávala do zpravodajství a lidi tak podnítila, aby si našli jejich definici. Úspornost se skloňovala především v souvislosti s řeckou krizí, definici slova „socialism“ řada lidí hledala pravděpodobně proto, že jej odpůrci amerického prezidenta Baracka Obamy používali jako časté označení jeho politiky.

Výraz „shellacking“ pro výprask či drtivou porážku Američanům přinesl sám Obama, a to v reakci na výsledky voleb do Sněmovny reprezentantů. Moratorium se objevovalo ve veřejných diskusích v souvislosti s únikem ropy do Mexického zálivu.

Profesor angličtiny: Něco to o nás vypovídá…

Profesor angličtiny Allan Metcalf je přesvědčen, že seznam často vyhledávaných slov je dobrým svědkem měnících se časů. „Před 20 až 30 lety by každý věděl, co je “socialismus„. To platí i pro označení “bigotní člověk„. Skutečnost, že lidé dnes tato slova musejí vyhledávat, o nás něco vypovídá,“ říká Metcalf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...