USA zavedly první sankce: Míří na financování íránských revolučních gard

Spojené státy oznámily zavedení sankcí vůči šesti osobám a třem firmám, které podle nich financovaly íránské revoluční gardy, elitní složku íránských ozbrojených sil. Podle agentury AFP jsou to první americké sankce vůči Íránu od úterního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem a obnovují protiíránské sankce.

Americké ministerstvo financí uvedlo, že opatření jsou namířena vůči šesti osobám a třem íránským společnostem, které přes Spojené arabské emiráty a za pomoci íránské centrální banky poskytly miliony dolarů íránským revolučním gardám.

Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že tyto sankce byly uvaleny na základě amerických pravidel, která ukládají takový postup vůči konkrétním subjektům podezřelým z globálních teroristických aktivit a vůči finančním aktivitám Íránu.

Revoluční gardy vznikly v roce 1979 během irácko-íránské války a podílely se na vítězství islámské revoluce v témže roce. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země, ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Prezident země nemá na gardy prakticky žádný vliv.

V rukou gard je íránský raketový program, nechybí jim vlastní pozemní jednotky, námořnictvo, letectvo, rozvědka ani speciální útvary. Jejich síla se odhaduje na 120 tisíc mužů. Mají 300 tisíc rezervistů a kontrolují také milice s více než jedenácti miliony dobrovolníků.

Peníze berou gardy z obrovského množství íránských podniků, které buď přímo vlastní, nebo jsou na ně napojeny. Hodnota jejich impéria se odhaduje na sto miliard dolarů.

USA by měly veškeré sankce obnovit do 180 dnů

Washington po úterním oznámení uvedl, že po přechodném období 90, případně 180 dnů budou obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením jaderné dohody s Teheránem v roce 2015.

Po 90 dnech by měly znovu fungovat sankce týkající se snahy Íránu nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu.

Ve stejném termínu by měl Washington zrušit povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.

Po 180 dnech by pak podle dřívějšího vyjádření resortu financí měly být obnoveny i sankce na transakce íránské centrální banky a dalších íránských finančních institucí a také proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton později dokonce nevyloučil, že Írán postihne ještě více sankcí, než kolik jich bylo před jadernou dohodou.

  • Trump oznámil odstoupení od dohody v úterý. Zbylí signatáři (Írán, Francie, Německo, Velká Británie, Čína, Rusko a EU) hodlají v jejím plnění pokračovat. Většina zemí krok Washingtonu kritizovala, ocenily ho naopak Izrael, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 23 mminutami

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
před 3 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 3 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 4 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 10 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.