USA žádají Austrálii a EU, aby poskytly KLDR energetickou pomoc

Washington - Hlavní americký jaderný vyjednávač Christopher Hill dnes požádal Evropskou unii a Austrálii, aby poskytly KLDR energetickou pomoc výměnou za ukončení severokorejského jaderného programu. Další dodavatelé pomoci by podle Hilla měli nahradit Japonsko, které svůj podíl na dodávkách podmiňuje prošetřením osudu Japonců unesených do KLDR.

„Spojili jsme se v této záležitosti s několika zeměmi,“ řekl ve Washingtonu Hill. Předtím americký vyjednávač hovořil s vysokým představitelem EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, jednal také se zástupci Austrálie.

USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Japonsko se v šestistranných rozhovorech s KLDR zavázaly poskytnout Pchjongjangu téměř milion tun paliva a energetické pomoci výměnou za zastavení severokorejského jaderného programu. Spojené státy rovněž v polovině října vyškrtly KLDR ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Tokio sice uvítalo, že Pchjongjang rozebírá svá jaderná zařízení, na energetické pomoci se ale zatím nepodílí. Požaduje, aby KLDR nejprve vyšetřila případ 17 Japonců, kteří byli v 70. a 80. letech uneseni do Severní Koreje, aby agenty místní rozvědky učili japonštinu a japonské reálie. Pět unesených se vrátilo do vlasti, další údajně zahynuli. Tokio nicméně zprávy o úmrtích nepovažuje za věrohodné.

Letos v červnu KLDR demonstrativně odstřelila chladicí věž jaderného reaktoru v Jongbjonu, který sloužil k výrobě plutonia pro nukleární bomby. Po diplomatických třenicích s USA ale v srpnu přestala rozebírat své jaderné komplexy a pohrozila jejich obnovením. Po vyškrtnutí z amerického seznamu sponzorů mezinárodního terorismu se však Pchjongjang v říjnu k rozebírání zařízení vrátil.

KLDR budovala civilní jaderný program ve spolupráci se Sovětským svazem a Čínou od 50. let minulého století. Moskva i Peking však odmítaly podpořit vývoj severokorejské nukleární zbraně. V roce 2003 Pchjongjang odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a v říjnu 2006 uskutečnil první jadernou zkoušku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci promluví Rubio, Pavel i Macinka

Mnichovská bezpečnostní konference má v sobotu, v druhý den svého konání, na programu debaty s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem či ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vystoupí také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastní diskuze o Ukrajině.
před 1 hhodinou

Armáda USA udeřila v Karibiku na loď podezřelou z pašování drog, zemřeli tři lidé

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.
před 4 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 8 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 10 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 12 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 13 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 14 hhodinami
Načítání...