USA sledují další případ policejního násilí. Pětice strážníků ubila muže

2 minuty
Události ČT: Spojenými státy hýbe případ Afroameričana ubitého policisty
Zdroj: ČT24

Spojené státy řeší další případ brutálního policejního násilí. Pět policistů z Memphisu je obviněných z vraždy mladého Afroameričana Tyrea Nicholse. Úřady mluví o nezměrné brutalitě, které se na něm při zadržení měli dopustit. Případ je o to kontroverznější, že všichni obvinění strážníci jsou Afroameričané.

Devětadvacetiletého Nicholse zastavila pětice policistů v autě při dopravní kontrole. Podle obžaloby zbili po hádce Nicholse tak, že na následky vnitřního krvácení o tři dny později zemřel. Policisté čelí obvinění z vraždy druhého stupně, napadení s přitěžujícími okolnostmi, únosu s přitěžujícími okolnostmi, nesprávného úředního postupu a zneužití postavení.

Město Memphis, které tvoří ze dvou třetin afroamerické obyvatelstvo, se chystá na zveřejnění hodinového videa plného drastických záběrů. Advokáti pozůstalých i Nicholsova rodina už ho zhlédli. „Bylo to naprosto nestoudné bití bez přestávky. Trvalo tři minuty. To je to, co jsme viděli na videu,“ upozornil advokát Antonio Romanucci.

Po interním policejním prošetření dostalo všech pět strážců zákona výpověď. O práci přišli také dva hasiči, kteří zasahovali na místě. „Snad tento incident může otevřít širší konverzaci o nutnosti policejní reformy. Svět se na nás dívá,“ podotkl státní zástupce Steve Mulroy.

Obavy z nepokojů

Bílý dům vyzval k transparentnímu a rychlému prošetření incidentu. Panují obavy, že drastické záběry mohou vést k neklidu. Ve Spojených státech v minulosti vyvolávalo policejní násilí na Afroameričanech opakovaně i násilné protesty.

Jedním ze silně medializovaných případů byla vražda šestačtyřicetiletého Afroameričana George Floyda, k níž došlo 25. května 2020 v americkém Minneapolisu v důsledku dušení způsobeného zásahem policisty Dereka Chauvina.

Ten Floydovi při zatýkání klečel více než osm minut na krku, a to i poté, co zadržený ztratil vědomí a na místo dorazili záchranáři. Policista byl následně odsouzen k trestu odnětí svobody na 22,5 roku.

Americký prezident Joe Biden předem upozornil, že násilí nepatří k poklidným protestům. „Rozhořčení je pochopitelné, ale násilí není nikdy přijatelné. Tyreova smrt je bolestnou připomínkou toho, že musíme udělat více pro to, aby náš soudní systém dostál slibu spravedlivé a nestranné justice, rovného zacházení a důstojnosti pro všechny,“ dodal Biden.

Šéf Bílého domu si zároveň postěžoval, že Kongres nechce schválit jeho policejní reformu, která zpřísňuje dohled nad chováním strážců zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 50 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...