USA prý kvůli Rusku zvažují vyslat jednotky do ČR

Washington – Americká armáda prý kvůli rostoucí aktivizaci Ruska uvažuje o přesunu části svých jednotek do Česka. Píše o tom zámořský server DefenseNews. Mohlo by jít o součást plánovaného rozmístění vojáků na území Rumunska a Bulharska v rámci operace Atlantic Resolve. V případě potřeby vedle ČR nově přichází v úvahu také Maďarsko nebo Gruzie. Český ministr obrany Martin Stropnický by se podobnému kroku zřejmě nebránil, trvalou přítomnost cizích jednotek ale podle dřívějších slov vidí „vzhledem k historické zkušenosti“ jako nepříliš vhodnou. Taková dislokace by ostatně podléhala schválení parlamentem.

Operaci Atlantic Resolve spustili Američané loni v reakci na volání některých evropských spojenců ze Severoatlantické aliance, kteří se cítí být ohroženi ruským přístupem k ukrajinské krizi a ruskou anexí ukrajinského poloostrova Krym. Součástí amerického projektu jsou společné manévry a společný výcvik vojsk, posílené aktivity amerického námořnictva v Baltském a Černém moři, modernizace evropských základen a také podpora Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, tedy zemí, které mají s Moskvou napjaté vztahy.

„Do konce léta zde bude jasně viditelná operace, která se bude rozpínat od Baltu po Černé moře,“ citoval DefenceNews plukovníka Michaela Fostera ze 173. letecké brigády umístěné v Itálii. Loni se zhruba 150 výsadkářů z této brigády zúčastnilo v Polsku cvičení v rámci Atlantic Resolve.

Manévry stíhaček NATO v Pobaltí
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Už v dubnu začala společná cvičení amerických vojsk v rámci NATO v Pobaltí či Polsku – tedy státech, které se obavou z možné ruské agrese nijak netají. USA poslaly prozatím zhruba 600 vojáků do těchto států kvůli jejich obavám v souvislosti s ukrajinskou krizí.

NATO chce cvičením dokázat, že je stále připravené v případě napadení bránit všechny své členy. Nervozitu do oblasti před několika měsíci vneslo také ohlášení nové ruské vojenské doktríny. Podle ní země vnímá další rozšíření NATO na východ jako ohrožení svých hranic a americké plány na protiraketový štít považuje za národní bezpečnostní problém.

7 minut
Američtí vojáci čím dál častěji cvičí v Evropě
Zdroj: ČT24

Premiér Bohuslav Sobotka v polovině loňského roku prohlásil, že Česká republika po posílení vojenské přítomnosti nevolá a že země nic takového nepotřebuje. Vyjadřoval se však k silám NATO, nikoliv pouze americkým jednotkám. O rozmístění cízích vojsk na území ČR by musely souhlasně rozhodnout obě komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...