USA pošlou do Evropy víc vojáků, oznámil ve Varšavě Obama

Washington/Varšava - Spojené státy přehodnotí své vojenské aktivity v Evropě a zvýší vojenskou přítomnost na kontinentu. Novou strategii oznámil v době pokračování ukrajinské krize přímo americký prezident Barack Obama po jednání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským. Obama žádá po Kongresu, aby kvůli tomu schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). Zároveň varoval Rusko, aby se zdrželo dalších provokací. Jinak přijdou nové sankce.

Americký prezident chce využít své čtyřdenní cesty po Evropě k tomu, aby ujistil své spojence v NATO, že Američané jsou odhodláni zajistit jejich obranu. „Přijel jsem, abych potvrdil závazek Spojených států v rámci bezpečnosti Polska. Jako spojenci v NATO jsme povinni v rámci článku 5 kolektivní obranou. Jako prezident chci zajistit, že USA dodrží svůj slib,“ konstatoval Obama.

USA už v březnu na žádost Varšavy vyslaly do Polska dvanáct letounů F-16 a 300 vojáků. Do té doby se američtí vojáci v Polsku podíleli jen na vojenském výcviku. „Posílíme zde svou přítomnost, stejně jako na Baltu,“ prohlásil dnes Obama, který zároveň oznámil novou iniciativu, jež má posílit bezpečnost evropských spojenců USA.

„S podporou Kongresu sem pošleme víc vybavení, posílíme společná cvičení s našimi partnery. Zvýšíme také počet amerických vojáků v několika zemích napříč střední a východní Evropou. Zároveň posílíme naše partnerství se zeměmi, jako je Ukrajina, Gruzie či Moldavsko,“ uvedl americký prezident s tím, že by na tyto účely měla jít až miliarda dolarů.

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by Obama chtěl, aby se americké námořnictvo do budoucna více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři.

V nových plánech se konkrétně hovoří o tom, že USA pošlou do Evropy více vojáků vždy na přechodnou dobu. Jak uvedla agentura Reuters, Washington tak neposílí svou trvalou přítomnost na kontinentu, o což ho žádali spojenci. „Přehodnocujeme naši vojenskou přítomnost v Evropě ve světle nových bezpečnostních výzev na evropském kontinentu,“ uvedl ve svém prohlášení ještě před Obamovým vystoupením Bílý dům. „Tyto snahy nepůjdou na úkor jiných obranných priorit jako je náš závazek týkající se znovunastolení rovnováhy v asijsko-tichomořské oblasti,“ dodal.

NATO Obamova slova potěšila

„Reakce byla všeobecně pozitivní,“ řekl českým novinářům v bruselské centrále NATO český velvyslanec při Alianci Jiří Šedivý. Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu. „Nevnímejme to jako přímou obavu z možného přímého útoku ze strany Ruska,“ řekl Šedivý. USA se snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí, uvedl. Podle jeho slov se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky.

Podle politologa Petra Robejška se Obama chová jako správný host a říká to, co si hostitel přeje slyšet. Přitom si ale ponechává otevřená zadní vrátka. „Obamovo Yes, we can je asi myšleno upřímně, ale není radno se na to spoléhat,“ podotkl politolog s tím, že podstatná je trvalost, která není zaručena.

Obama varuje Moskvu

„S Komorowským jsme hovořili především o Ukrajině. To asi proto, že Poláci vědí více než kdo jiný, jak drahá svoboda skutečně je. Polsko ukázalo v posledních měsících pevnou vůli. Společně jsme odsouhlasili, že pokud bude Rusko dál provokovat, bude nutné reagovat dalšími sankcemi. Rusko musí jednat s vládou v Kyjevě, aby předešlo dalším střetům na Ukrajině. Musí jednat se separatisty a přesvědčit je, aby přestali útočit na ukrajinské jednotky. Chceme zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a separatisty.“

Podle prezidenta Komorowského je návrh na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě „dobrou odpovědí“ na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil Komorowski. Oznámil rovněž, že požádá vládu a parlament, aby navýšily rozpočet na obranné výdaje, který by měl nově být dvě procenta HDP ze současných 1,95 procent. „Uvítáme větší přítomnost amerických vojáků v našem regionu tak, aby byla bezpečnost rovnoměrně rozložená na všechny členy NATO,“ reagoval polský ministr zahraničí Radek Sikorski.

Po odděleném jednání se Obama a Komorowski sešli rovněž s lídry devíti dalších evropských členů NATO včetně českého prezidenta Miloše Zemana k diskusi o bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Podle mluvčího českého prezidenta Jiřího Ovčáčka se Obama na uzavřeném setkání při shrnující debatě zmínil o několika idejích diskutujících. Byla prý mezi nimi i Zemanova myšlenka o nutnosti dialogu mezi západem a východem Ukrajiny.

Setkání Baracka Obamy s lídry východoevropských a středoevropských zemí
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Rasmussen: Rusko se snaží překreslit hranic silou

NATO odhadovalo, že Rusko shromáždilo v oblastech sousedících s Ukrajinou na 40 tisíc vojáků. Podle generálního tajemníka se od hranic stahují asi dvě třetiny z nich. Moskva tam ale stále nechala značné síly schopné zásahu. Rasmussen dnes prohlásil, že NATO se „musí vyrovnat s ruskými pokusy překreslit hranice silou“.

Generální tajemník aliance opět zopakoval, že nedávnou ruskou anexi Krymu považuje za nelegální. Ruské operace na Ukrajině podle něj změnily bezpečnostní prostředí v Evropě. „Stále se musíme vypořádávat s terorismem, pirátstvím a kybernetickou kriminalitou. Ale nyní musíme brát také v potaz výzvy nastolené ruskými pokusy překreslit hranice silou,“ řekl Rasmussen v Bruselu před setkáním s ministry obrany zemí NATO, jehož součástí bude i dialog s Ukrajinou. NATO jí vyjádří podporu.

Obama by si měl potřást rukou s Porošenkem

Kromě Polska navštíví Obama i Brusel, kde se uskuteční schůzka nejvyspělejších zemí světa, ze které bylo vyloučeno Rusko, a následně Francii, kde se zúčastní oslav 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii.
  
Právě do Normandie je pozván i ruský prezident Vladimir Putin a jeho nový ukrajinský protějšek Petro Porošenko, který se zúčastní i středečních oslav v Polsku. V tento den se údajně potká poprvé i s Obamou. Případnou schůzku Obamy se šéfem Kremlu zatím Bílý dům nepotvrdil.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 2 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 10 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 13 hhodinami

Ruský soud poslal opozičního politika Kruglova na sedm let do vězení

Moskevský soud poslal na sedm let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko politika Maxima Kruglova za dva příspěvky na sociální síti o ruské válce proti Ukrajině. Jabloko je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Prokurátorka navrhovala, aby si Kruglov odpykal osm let za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, uvedl ve středu server Meduza.
před 15 hhodinami

Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.
před 17 hhodinami
Načítání...