USA pošlou do Evropy víc vojáků, oznámil ve Varšavě Obama

Washington/Varšava - Spojené státy přehodnotí své vojenské aktivity v Evropě a zvýší vojenskou přítomnost na kontinentu. Novou strategii oznámil v době pokračování ukrajinské krize přímo americký prezident Barack Obama po jednání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským. Obama žádá po Kongresu, aby kvůli tomu schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). Zároveň varoval Rusko, aby se zdrželo dalších provokací. Jinak přijdou nové sankce.

Americký prezident chce využít své čtyřdenní cesty po Evropě k tomu, aby ujistil své spojence v NATO, že Američané jsou odhodláni zajistit jejich obranu. „Přijel jsem, abych potvrdil závazek Spojených států v rámci bezpečnosti Polska. Jako spojenci v NATO jsme povinni v rámci článku 5 kolektivní obranou. Jako prezident chci zajistit, že USA dodrží svůj slib,“ konstatoval Obama.

USA už v březnu na žádost Varšavy vyslaly do Polska dvanáct letounů F-16 a 300 vojáků. Do té doby se američtí vojáci v Polsku podíleli jen na vojenském výcviku. „Posílíme zde svou přítomnost, stejně jako na Baltu,“ prohlásil dnes Obama, který zároveň oznámil novou iniciativu, jež má posílit bezpečnost evropských spojenců USA.

„S podporou Kongresu sem pošleme víc vybavení, posílíme společná cvičení s našimi partnery. Zvýšíme také počet amerických vojáků v několika zemích napříč střední a východní Evropou. Zároveň posílíme naše partnerství se zeměmi, jako je Ukrajina, Gruzie či Moldavsko,“ uvedl americký prezident s tím, že by na tyto účely měla jít až miliarda dolarů.

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by Obama chtěl, aby se americké námořnictvo do budoucna více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři.

V nových plánech se konkrétně hovoří o tom, že USA pošlou do Evropy více vojáků vždy na přechodnou dobu. Jak uvedla agentura Reuters, Washington tak neposílí svou trvalou přítomnost na kontinentu, o což ho žádali spojenci. „Přehodnocujeme naši vojenskou přítomnost v Evropě ve světle nových bezpečnostních výzev na evropském kontinentu,“ uvedl ve svém prohlášení ještě před Obamovým vystoupením Bílý dům. „Tyto snahy nepůjdou na úkor jiných obranných priorit jako je náš závazek týkající se znovunastolení rovnováhy v asijsko-tichomořské oblasti,“ dodal.

NATO Obamova slova potěšila

„Reakce byla všeobecně pozitivní,“ řekl českým novinářům v bruselské centrále NATO český velvyslanec při Alianci Jiří Šedivý. Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu. „Nevnímejme to jako přímou obavu z možného přímého útoku ze strany Ruska,“ řekl Šedivý. USA se snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí, uvedl. Podle jeho slov se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky.

Podle politologa Petra Robejška se Obama chová jako správný host a říká to, co si hostitel přeje slyšet. Přitom si ale ponechává otevřená zadní vrátka. „Obamovo Yes, we can je asi myšleno upřímně, ale není radno se na to spoléhat,“ podotkl politolog s tím, že podstatná je trvalost, která není zaručena.

Obama varuje Moskvu

„S Komorowským jsme hovořili především o Ukrajině. To asi proto, že Poláci vědí více než kdo jiný, jak drahá svoboda skutečně je. Polsko ukázalo v posledních měsících pevnou vůli. Společně jsme odsouhlasili, že pokud bude Rusko dál provokovat, bude nutné reagovat dalšími sankcemi. Rusko musí jednat s vládou v Kyjevě, aby předešlo dalším střetům na Ukrajině. Musí jednat se separatisty a přesvědčit je, aby přestali útočit na ukrajinské jednotky. Chceme zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a separatisty.“

Podle prezidenta Komorowského je návrh na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě „dobrou odpovědí“ na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil Komorowski. Oznámil rovněž, že požádá vládu a parlament, aby navýšily rozpočet na obranné výdaje, který by měl nově být dvě procenta HDP ze současných 1,95 procent. „Uvítáme větší přítomnost amerických vojáků v našem regionu tak, aby byla bezpečnost rovnoměrně rozložená na všechny členy NATO,“ reagoval polský ministr zahraničí Radek Sikorski.

Po odděleném jednání se Obama a Komorowski sešli rovněž s lídry devíti dalších evropských členů NATO včetně českého prezidenta Miloše Zemana k diskusi o bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Podle mluvčího českého prezidenta Jiřího Ovčáčka se Obama na uzavřeném setkání při shrnující debatě zmínil o několika idejích diskutujících. Byla prý mezi nimi i Zemanova myšlenka o nutnosti dialogu mezi západem a východem Ukrajiny.

Setkání Baracka Obamy s lídry východoevropských a středoevropských zemí
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Rasmussen: Rusko se snaží překreslit hranic silou

NATO odhadovalo, že Rusko shromáždilo v oblastech sousedících s Ukrajinou na 40 tisíc vojáků. Podle generálního tajemníka se od hranic stahují asi dvě třetiny z nich. Moskva tam ale stále nechala značné síly schopné zásahu. Rasmussen dnes prohlásil, že NATO se „musí vyrovnat s ruskými pokusy překreslit hranice silou“.

Generální tajemník aliance opět zopakoval, že nedávnou ruskou anexi Krymu považuje za nelegální. Ruské operace na Ukrajině podle něj změnily bezpečnostní prostředí v Evropě. „Stále se musíme vypořádávat s terorismem, pirátstvím a kybernetickou kriminalitou. Ale nyní musíme brát také v potaz výzvy nastolené ruskými pokusy překreslit hranice silou,“ řekl Rasmussen v Bruselu před setkáním s ministry obrany zemí NATO, jehož součástí bude i dialog s Ukrajinou. NATO jí vyjádří podporu.

Obama by si měl potřást rukou s Porošenkem

Kromě Polska navštíví Obama i Brusel, kde se uskuteční schůzka nejvyspělejších zemí světa, ze které bylo vyloučeno Rusko, a následně Francii, kde se zúčastní oslav 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii.
  
Právě do Normandie je pozván i ruský prezident Vladimir Putin a jeho nový ukrajinský protějšek Petro Porošenko, který se zúčastní i středečních oslav v Polsku. V tento den se údajně potká poprvé i s Obamou. Případnou schůzku Obamy se šéfem Kremlu zatím Bílý dům nepotvrdil.

4 minuty
Pazderka: USA chtějí zdůraznit, že zůstávají v Evropě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 11 mminutami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami
Načítání...