USA odstupují od klíčové raketové smlouvy s Ruskem, Putin svolal bezpečnostní radu

Nahrávám video
Události: USA odstupují od raketové smlouvy, Rusko si vyhrazuje právo na odvetnou reakci
Zdroj: ČT24

Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Články smlouvy přestanou být USA vázány s platností od soboty. Pentagon Moskvu obviňuje, že výrobou nové rakety smlouvu porušilo, což Moskva popírá. Podle sdělení Kremlu prezident Vladimir Putin kvůli oznámení USA svolal bezpečnostní radu státu. Spojenci z NATO Washington podpořili. Moskva si vyhradila právo na odvetnou reakci.

Smlouva uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Washington z jejího porušování Moskvu obviňuje od roku 2014, hrozby o vypovězení smlouvy sílily od loňského roku.

Půlroční prostor pro debatu, Trump chce ověřitelnou dohodu

Oznámení o vypovězení smlouvy spouští výpovědní lhůtu dlouhou šest měsíců, kdy je možné o osudu dohody dále jednat. Trump v pátek obvinil Rusko, že „příliš dlouho a beztrestně“ smlouvu porušovalo tajným vývojem a rozmístěním zakázaného raketového systému. Spojenci USA v NATO podle prezidenta vypovězení smlouvy „plně podporují“.

„Nemůžeme být jedinou zemí na světě, která je smlouvou jednostranně vázána… Pokročíme ve vývoji naší vlastní vojenské reakce a budeme spolupracovat s NATO a ostatními spojenci a partnery, abychom zabránili Rusku získat jakoukoli vojenskou převahu prostřednictvím svého nezákonného jednání,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.

Trump v dokumentu zdůraznil, že USA zůstávají věrny takové kontrole zbrojení, která je ověřitelná a vynutitelná. „Jsme připraveni zahájit s Ruskem jednání a dosáhnout těchto cílů. Jakmile se to stane, (jsme připraveni) navázat, možná vůbec poprvé, vynikající spolupráci na hospodářské, obchodní, politické a vojenské úrovni. Bude to fantastické pro Rusko a Spojené státy a skvělé pro celý svět,“ stojí v prohlášení. 

Moskva obvinění popírá s tím, že dolet nové rakety SSC-8 (v Rusku označované Novator 9M729) ustanovení smlouvy neporušuje. Kreml dal najevo, že dohodu nechce porušovat, i když od ní USA odstoupí.

Nahrávám video
Pompeo k odstoupení USA od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu
Zdroj: ČT24

INF porušují USA, tvrdí Moskva

Ruští generálové tvrdí, že dolet jejich nové rakety nepřesahuje 480 kilometrů. Oznámení Spojených států o údajných ruských prohřešcích má podle ruské diplomacie odůvodnit fakt, že USA chtějí dohodu jednostranně vypovědět.

Pentagon sám podle Moskvy smlouvu porušuje rozmisťováním systémů protiraketové obrany ve východní Evropě a východní Asii, které se prý snadno mohou stát nástrojem útoku s použitím raket zakázaného doletu.

Krok USA kritizoval v pátek náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Americké výhrady znovu popřel s tím, že „starty raket na vzdálenost, kterou smlouva zakazuje, se v Rusku nikdy neuskutečnily“. Ruská strana podle Rjabkova nikdy nebude tou první, která zahájí nové závody ve zbrojení.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dodala, že Moskva si vyhrazuje právo na odvetnou reakci a opatření. Odstoupení USA od smlouvy podle ní nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

„Sama skutečnost, že USA si od počátku vybraly jazyk ultimát, přestože dobře vědí, že Rusko takový tón v jednáních nestrpí, potvrzuje, že se nikdo nechystá se domluvit,“ usoudil šéf zahraničního výrobu horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Podle něj se USA rozhodly „dorazit“ nejdůležitější článek v kontrole nad zbrojením a Západ si už zvykl omlouvat své vlastní činy všemožným obviňováním druhých.

Nahrávám video
Horizont ČT24: USA odstoupí od smlouvy INF
Zdroj: ČT24

Připravme se na svět bez smlouvy, zní z NATO

„Uděláme vše pro to, abychom šestiměsíčního okna využili k dalším rozhovorům,“ reagovala německá kancléřka Angela Merkelová. „Je jasné, že Rusko smlouvu porušilo… Důležité je udržet dialog v chodu,“ dodala.

Mluvčí NATO Oana Lungescuová ve čtvrtek upozornila, že neexistují známky toho, že by Rusko hodlalo smlouvu dodržovat. „Musíme se tak připravit na svět bez INF,“ konstatovala.

„Spojené státy k tomuto kroku přistoupily v reakci na významné ohrožení euroatlantické bezpečnosti, které představují tajné ruské testy, výroba a rozmístění systémů řízených střel s plochou dráhou letu. Spojenci tento krok plně podporují,“ uvedla v pátek Severoatlantická rada, v níž zasedají zástupci členských zemí Aliance.

„Jestliže Rusko nebude ctít své závazky plynoucí z INF skrze ověřitelné zničení všech svých systémů 9M729, … odpovědnost za zmaření dohody bude výhradně na straně Ruska,“ uvádí vedení NATO. Severoatlantická rada podle prohlášení nadále usiluje o konstruktivní vztah s Moskvou, „pakliže to kroky Ruska umožní“.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly hrozící konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě v polovině ledna ani v Pekingu v minulých dnech ale žádný pokrok nepřineslo. Podle prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry.

Rusko rozumí jen řeči síly, v Evropě by měly být americké rakety, tvrdí polský ministr

Jaký bude další vývoj, pokud smlouva INF skutečně skončí, není zatím podle západních expertů jasné. Někteří očekávají, že USA na rozmisťování ruských raket SSC-8 odpoví posílením svého raketového arzenálu v Evropě. Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají.

Půlroční lhůta do definitivního vypovězení, která je zřejmě poslední šancí na záchranu dohody, podle převažujícího mínění řešení nepřinese. 

Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se už vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz. „Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi,“ řekl polský ministr v rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel.

Czaputowicz nevyloučil, že by jaderné zbraně Severoatlantické aliance mohly být v budoucnu i v Polsku. „Vůbec to nechceme, ale vše závisí na tom, jak se bude chovat Rusko v budoucnu, zda bude pokračovat v agresivní politice zbrojení. NATO se musí rozhodnout jako společenství,“ řekl. Rusko podle něj rozumí jen řeči síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...