USA jsou díky mně k íránskému jádru obezřetnější, tvrdí Netanjahu

Jeruzalém – Moje cesta nebyla nadarmo, tvrdí izraelský premiér Benjamin Netanjahu po návštěvě USA. Američané si díky jeho přímluvě prý lépe uvědomují nebezpečí, jež představuje Írán a zejména jeho jaderný program. Americko-íránské jednání o jádru Netanjahu dlouhodobě kritizuje, šéf Bílého domu Obama mu na dálku vyčetl, že Izrael nepřišel s ničím lepším. Právě dnes shodou okolností diplomaté USA a Íránu uzavřeli další kolo vzájemných jednání.

S Íránem vyjednávají USA i dalších pět velmocí a snaží se ho přimět k ústupkům, které by mohly Teheránu přinést zrušení sankcí. Konkrétně Washington pak usiluje o to, aby Írán svůj program dočasně zastavil a umožnil kontroly. Prezident Barack Obama navrhoval desetileté zmrazení jaderného programu, což Írán odmítl.

Netanjahu tvrdí, že současná dohoda prý íránským jaderným inženýrům ruce nijak nesváže. Se stejným poselstvím v úterý vystoupil před Kongresem. Tomu prý navrhl prodloužit o několik let současné zmrazení íránského výzkumu.

Obama před Netanjahuovým projevem řekl, že se jedná o aspoň desetileté přestávce, za níž by Írán dával své provozy k dispozici kontrolám, takže by jeho aktivity byly sledovány. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který jedná s americkým protějškem Johnem Kerrym i dnes ve Švýcarsku, to odmítl.

Netanjahu dále chce, aby byla dohoda, která předpokládá také uvolnění protiíránských sankcí, vázána na to, že se Írán zaváže, že „přestane podporovat teroristy na celém větě, nebude útočit na sousední státy a vyzývat ke zničení Izraele“.

Premiér v úterý také vyzýval jednající země, což jsou USA, Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo, aby ukončily rozhovory o současné dohodě a začaly pracovat na nové, která na Írán vyvine větší tlak.

Íránský jaderný program je předmětem diskuzí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se Washington výrazně angažuje, nyní vrcholí. Do konce března má být znám rámec dohody o íránském jaderném programu a konečná smlouva by pak měla být hotova v červnu. Netanjahu však odmítá připustit jakékoliv řešení, které by Teheránu umožňovalo uchovat kapacity k opětovnému budoucímu spuštění programu.

5 minut
Horizont ČT24: Dozvuky Netanjahuova projevu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 28 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...